[Blog]

Odhalili jsme nejčastější chyby v závěrečných pracích

Chyby v závěrečných pracích mohou mít vážné následky. V lepším případě ovlivní výsledné hodnocení. Mohou však vést až k tomu, že práce nebude vůbec přijata, a to by nechtěl zažít snad nikdo. V tomto článku se proto zaměříme na nejčastější chyby v závěrečných prací, abyste se jich mohli vyvarovat, a práci tak odevzdávat s klidem.

Správné téma je půl úspěchu

Chyby v závěrečných prací mohou vzniknout jak v průběhu psaní, tak na samotném počátku, kdy si student volí vhodné téma práce. V tomto období nicméně ví student o daném tématu většinou velmi málo a spoléhá tak na svého školitele.

Pokud však zvolíte nevhodné téma vzhledem ke svému oboru a možnostem, bude to především váš problém. Na výběru tématu si proto dejte záležet a nastudujte si alespoň základní informace, abyste věděli, že práci zvládnete vypracovat. Stejně tak důležitý je název celé práce. Neměl by být příliš obecný, nebo naopak konkrétní. V prvním případě se vám zřejmě nepodaří celé téma obsáhnout, v tom druhém zas nebudete vědět, o čem psát.

Osnova vás navede a udrží na uzdě

Osnova je hrubý návrh obsahu práce. Je dobré si ji promyslet a sestavit, než začnete psát – spousta studentů její význam podceňuje. Osnova nicméně velmi ulehčí celou práci, jelikož vám při psaní napoví, co bude následovat a na co byste se tak měli v textu soustředit. Zároveň se tak vyvarujete odbočení od tématu, které bývá u závěrečných prací velmi časté.

Ach, to formátování

Formátování práce je pro hodnocení závěrečné práce klíčové, přitom chyby v této oblasti jsou časté. Každá škola má jiné požadavky, co se formátování týče. Zjistíte je v příslušné metodice pro vypracování závěrečných prací na stránkách školy. Metodika většinou jasně stanovuje velikost písma, font, řádkování, číslování a okraje stránek.

Při formátování se však soustřeďte také na pravidla ohledně znaků na konci řádku, kde by se nemělo vyskytovat například slovo tvořené jedním písmenem. Dále nezapomeňte na zarovnání do bloku, odsazení prvního řádku u odstavců, jednotné číslování nadpisů, obrázků, tabulek nebo grafů, vhodné použití patkového a bezpatkového písma apod. Formátování je dobré se věnovat již na začátku práce. Nelze však formátovat hned všechno a mít klid.

Literární zdroje jsou otrava, ale důležitá

Používání literárních zdrojů v textu je pro studenty většinou otrava. Pro výsledné hodnocení jsou literární zdroje nicméně důležité a studenti v této oblasti často chybují. Například používají nevhodný formát nebo v seznamu literatury zapomenou některé použité zdroje zmínit. Pro zápis literárních zdrojů je přitom nejvhodnější harvardský systém, s nímž si ostudu rozhodně neuděláte. Chybějící zdroje budete muset zkontrolovat ručně nebo můžete využít některý z programů na zpracování literárních zdrojů, jako je například Zotero nebo Mendeley.

Dejte si ale pozor, formát citace a parafráze se většinou liší. Většina studentů volí spíše parafráze, díky kterým mohou převzatý text elegantně zabudovat do toho svého, samozřejmě s příslušným odkazem na zdrojovou publikaci. S přímými citacemi je to náročnější. Citovaný text by měl být v uvozovkách, zdroj by měl odkazovat nejen na publikaci, ale také na příslušnou stránku, ze které citace pochází. Každopádně – s citacemi by se to nemělo přehánět.

Já, oni, my, ono nebo nikdo?

V závěrečných pracích je obecně nepřípustné mluvit o sobě jako o autorovi (např. autor zpracoval, autor prostudoval). Stejně tak byste neměli používat první osobu množného nebo jednotného čísla. Správnou volbou je pouze neosobní formulace vztahující se k práci (např. práce se soustředí, cílem práce je atd.). Vyvarujte se také častému používání pasivních forem, aby text nevypadal příliš strnule.

Překlep sem, chyba tam

Překlepy a pravopisné chyby jsou v závěrečných pracích opravdu nemilé a také mají vliv na hodnocení; navíc jsou velmi obvyklé. Přitom stačí nechat text zkontrolovat pomocí automatické opravy třeba ve Wordu a poprosit své blízké, aby si práci přečetli a zaměřili se obzvlášť na případné chyby. Věnujte tomu chvíli, vyplatí se to.

Mně se nechce, ještě mám čas!

Psaní závěrečné práce na poslední chvíli je asi nejhorší chybou, které se můžete dopustit. Na výsledném textu je to samozřejmě poznat. Studenti v takovém případě často nestihnou podchytit základní věci, jako je úprava formátování nebo gramatika, nemluvě o obsahu.

Začnete proto včas a nenechávejte psaní na poslední chvíli. Vyhnete se tak nepříjemnému období stresu a budete mít dostatek času pro přípravu na závěrečné zkoušky.

Sdílet

Podobné články

04. 06. 2015

Jak tedy text a myšlenku správně uchopit?

Příprava psaní vědecké práce začíná už v době přípravy, kdy můžeme doporučit začínat krátkými písemnými poznámkami, které se v budoucnosti sice většinou nestanou součástí odborného textu, ale autor se postupně „trénuje“ a „piluje“ styl, respektive zlepšuje formu budoucího písemného projevu. Je nutné, aby student ovládal zásady slohových prací a gramatiku českého jazyka, správná interpunkční znaménka a v neposlední řadě volil vhodné použití slov.

21. 05. 2015

Které téma tedy není vhodné volit pro bakalářskou nebo diplomovou práci?

Nedoporučujeme řešit téma, které povede k bezvýznamným výsledkům (tedy banálním, které si snadno každý domyslí). Nevhodná jsou taktéž témata, která jsou v současnosti ve fázi řešení či téma v současnoti diskutované (z důvodu nedostatku literatury), ovšem pro zkušeného „pisatele/studenta“ právě takové téma může být naopak přínosem (přidanou hodnotou).

21. 05. 2015

Jak si představit výzkum a jeho teoretické vymezení?

„Empirický“ výzkum je jeden z výzkumů, který představuje logický, oganizovaný a systematický proces, který využívá empirická data. Zpravidla je založen na zkušenostech nebo pozorování sledovaného jevu. Cílem výzkumu je získat data, respektive sledované informace o světe a některých jeho vlastnostech. Dílčími cíli výzkumu mohou být explorace – průzkumy (tedy hrubé chápání sledovaného jevu), deskripce – popisy (přesné měření a popisy vlastností sledovaných jevů, resp. jak? Kolik? co?) a v neposlední řadě explanace – vysvětlení (poznání a popis vnitřních vztahů mezi vlastnostmi sledovaného jevu, tj. Proč?). Například v sociálních vědách se můžeme setkat s konceptuálně-filosofickým výzkumem, historickým výzkumem.

Novinky do vašeho e-mailu

Získejte informace, jak si zjednodušit studium a bonusy zdarma

Odesláním formuáře souhlasíte se Zásadami ochrany osobních údajů

Copyright © seminarkyza1.cz 2024

Převodem logo Mastercard logo Gopay logo Visa logo