James E. Meade - Nobelova cena za ekonomii 1977

Země:

Velká Británie

Nobelova cena:

Průkopnický příspěvek k teorii mezinárodního obchodu a pohybu mezinárodního kapitálu (společně s Bertilem Ohlinem).

Popis osobnosti:

Narodil se 23. června roku 1907 v Anglii ve městě Swanage. Klasická studia absolvoval v Oxfordu, přičemž ekonomii studoval v Oxfordu a v Cambridgi. Posléze také vyučoval ekonomii na Oxfordské univerzitě, Londýnské vysoké škole ekonomie a politických věd, jakož i na Cambridgeské univerzitě. Byl rovněž vydavatelem UN World Economic Survey Společnosti národů, a to v letech 1939 až 1940.

Třeba poznamenat, že James E. Meade byl jedním z nejvýznamnějších keynesiánců ve Velké Británii. Počátkem třicátých let minulého století byl společně s R. F. Robinsonovou, A. Robinsonem a P. Sraffou členem známého Keynesova cambridgeského kroužku. Proslulé jsou i jeho práce z oblasti hospodářské politiky. Ačkoliv byl keynesiánec, zasloužil se však taktéž o rozpracování neoklasické teorie ekonomického růstu. Ta patří mezi jeho vůbec nejznámější přínosy. Koncem sedmdesátých let a počátkem let osmdesátých se pokusil o vlastní interpretaci stagflace, jakož i o konstruování takového modelu keynesovské hospodářské politiky, který by byl s to čelit nezaměstnanosti a inflaci souběžně. Svou teorii pojmenoval jako „nové keynesiánství“. Rozvinul ji především v rámci své dvoudílné práce Stagflace.

Nobelovu cenu získal v roce 1977, a to za přínos v oblasti teorie mezinárodního obchodu a mezinárodního pohybu kapitálu.

Zdroj: 
HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. Praha: C. H. Beck, 2005. Beckovy ekonomické učebnice. s. 390.
ŽÁK, Milan. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. s. 11.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Plné znění pravidel pro zpracování osobních údajů. Další informace