Obor didaktika

Podíváme-li se na didaktiku z širší perspektivy, je možno konstatovat, aniž si to možná uvědomujeme, že daný jev je stejně starý jako lidstvo samo. Důkazem oné skutečnosti je fakt, že již v dobách pravěku se naši předchůdci učili poznávat nové věci, které jim do cesty kladlo tehdejší životní prostředí, v němž se nacházeli a v němž byli nuceni přežívat a vychovávat své potomky. Pod pojmem „didaktika“ se totiž skrývají prvky vyučování a vzdělávání. Samotná didaktika je charakterizována výchovnými tendencemi. Tudíž náhled do dávné minulosti není v žádném případě mylným, neboť dnes velmi často užíváme rčení, že nejlepším učitelem je sám život. Od nejstaršího období lidských dějin, tedy nejstarších starověkých států, přes vznik prvních škol v Řecku a Římě, období středověku až po současnost se lidé vzdělávali a stále vzdělávají. Samotný pojem „didaktika“ se však poprvé objevil v 17. století, v období baroka, kdy se projevily snahy o takzvané encyklopedické vzdělávání. Zde se setkáváme s významnými osobnostmi, které daly výchově a vzdělávání nový rozměr. Náleží k nim kupříkladu Jan Amos Komenský, Jean-Jacques Rousseau a řada dalších. I samotná Marie Terezie přinesla řadu reformních změn ve vzdělávání zejména dětí, stejně tak jako Jednota bratrská, jež u nás ve své době vytvořila nejlepší vzdělávací systém v tehdejší Evropě.

 

Historie vzniku

Značnou proměnou prošel obor, který je nedílnou součástí pedagogiky, na přelomu 19. a 20. století, kdy bylo možno pozorovat rozkol mezi prací školy a požadavky, jež na vzdělání kladla tehdejší společnost. Objevila se řada kritických pohledů na školu a proces jejího vzdělávání. Období se stalo počátkem hledání nových forem a metod vyučování. Výsledkem se stal vznik mnoha návrhů, modelů a koncepcí majících didaktický charakter, avšak jen rozvíjející problematiku výuky, nikoli její systém. Zde je na místě zmínit kupříkladu Daltonský plán, projektové vyučování a podobně.

 

Význam studia oboru

Jak už to u většiny vědních oborů, jímž didaktika rovněž je, i zde odvozujeme daný pojem od řeckého slova, a to slova „didasko“, což v překladu znamená „učím, vyučuji“, nebo také „didaskein“ – učit, vyučovat, poučovat, vykládat, dokazovat. Obor je nedílnou součástí pedagogiky a zaměřuje se teoreticky na formy, postupy a cíle vyučování. Jeho studiem se zabývají především ti, kteří mají ve svém životě v úmyslu věnovat se učitelskému povolání. V obecném pojetí se didaktika zabývá několika základními oblastmi, jež souvisí s výukou na školách, a to ať základních, středních, či vysokých. Hovoříme především o obsahu a rozsahu vzdělávání, tedy procesu vzdělávání, na něj navazujícím obsahu a rozsahu vzdělání, který je vnímán jako výsledek procesu vzdělávání, dále pak o metodách, formách a zásadách vyučování a o interakci mezi vyučujícím a žákem. Didaktiku v dnešním pojetí dělíme na dvě oblasti. První z nich je takzvaná obecná didaktika, jež se orientuje na obsah výuky, její determinanty, vyučovací metody, organizační formy vyučování a materiální didaktické prvky. Druhou oblast představuje didaktika speciální využívající poznatky obecné didaktiky a zahrnující dvě sféry, a to didaktiku předmětovou a didaktiku druhů a typů škol.

 

Současnost

V současné době je význam didaktiky na vzestupu. Přes postupný rozvoj didaktiky ve dvacátém století jsme se dnes dopracovali mimo školní vzdělávání také ke vzdělávání prostřednictvím masových sdělovacích prostředků, tedy masmédií, rekvalifikačních kurzů a tak dále. Je nezbytné mít rovněž na paměti, že součástí didaktiky jsou tendence výchovné a že roste také význam speciální pedagogiky a začleňování dětí se speciálními poruchami učení a chování do „zdravého“ kolektivu.

 

Nevíte si rady s prací do školy z oboru didaktiky nebo nestíháte?

Zjednodušíme Vám studium, jsme profesionálové v oboru.
Rychle řešíme problémy studentů v oblasti:

 

 

 

Možná témata prací z oboru didaktiky

  • Pedagog a jeho profese
  • Osobnostní rozvoj žáka
  • Metody moderního vyučování
  • Kreativita učitele
  • Děti a pravidla
  • Kázeň a řešení problémů v rámci třídního kolektivu
  • Základní potřeby žáka v procesu vyučování
  • Rozvíjení kompetencí dítěte ve školním prostředí
  • Pedagogický výzkum – metody, možnosti, meze
  • Škola, rodina, volný čas – rozvoj emocionálních a sociálních kompetencí dítěte
  • Dědičnost kontra výchova
  • Aktuální reformy v oblasti vzdělávání
  • Specifické poruchy učení a adaptace dětí v třídním kolektivu
  • Srovnání didaktických metod v rámci historického vývoje
  • Pojem multikulturalismus ve školním prostředí

 

Doporučená literatura česká i zahraniční

  • BAJTOŠ, J. 2015. Didaktika vysokej školy. 1. vyd., ve slovenském jazyce. Praha: Vydavatelství Wolters Kluwer, 2015. 400 s. ISBN 978-80-8078-652-6.
  • BEDNÁŘOVÁ, J. – ŠMARDOVÁ, V. 2010. Školní zralost : Co by mělo dítě umět před vstupem do školy. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2010. 100 s. ISBN 978-80-251-2569-4.
  • CANGELOSI, J. S. 2009. Strategie řízení třídy : Jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. 1. vyd. Praha : Portál, 2009. 296 s. ISBN 978-80-7367-650-6.
  • CILKOVÁ, E. – SCHÖNEROVÁ, P. 2007. Náměty pro multikulturní výchovu. 1. vyd. Praha : Portál, 2007. 168 s. ISBN 978-80-7367-238-6.
  • DOWNMAN, H. 2008. Infancy Or The Management Of Children : A Didactic Poem, In Six Books. 1. vyd., v anglickém jazyce. Praha : Nakladatelství Taschen, 2008. 268 s. ISBN 978-81-4369-456-46.
  • FENSTERMARCHER, G. D. 2008. Vyučovací styly učitelů. 1. vyd. Praha : Portál, 2008. 128 s. ISBN 978-80-7367-471-7.
  • GALLÁ, M. et al. 2002. Jak ve škole vytvořit zdravější prostředí. 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Úřad vlády České republiky, 2005. 156 s. ISBN 80-86734-38-2.
  • HELUS, Z. 2004, 2009. Dítě v osobnostním pojetí. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha : Portál, 2004, 2009. 288 s. ISBN 978-80-7367-628-5.
  • CHODĚRA, R. 2013. Didaktika cizích jazyků : Úvod do vědního oboru. 1 vyd. Praha : Academia, 2013. 212 s. ISBN 978-80-200-2274-5.
  • JEDLIČKA, R. 2011. Výchovné problémy s žáky. 1. vyd. Praha : Portál, 2011. 248 s. ISBN 978-80-7367-788-6.
  • KALHOUS, Z. – OBST, O. 2009. Školní didaktika. 1. vyd. Praha : Portál, 2009. 446 s. ISBN 978-80-7367-571-4.
  • KASÍKOVÁ, H. 2010. Kooperativní učení, kooperativní škola. 1. vyd. Praha : Portál, 2010. 152 s. ISBN 978-80-7367-712-1.
  • KASÍKOVÁ, H. et al. 1994. Pedagogické otázky současnosti. 1. vyd. Praha : ISV nakladatelství, 1994. 124 s. ISBN 80-85866-05-6.
  • KAST-ZAHN, A. 2008. Jak naučit děti pravidlům. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2008. 184 s. ISBN 978-80-251-2042-2.
  • KOMENSKÝ, J. A. 2011. Opera omnia 15. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Academia, 2011. 528 s. ISBN 978-80-200-2042-0.
  • KORTHAGEN, F. et al. 2012. Jak spojit praxi s teorií : Didaktika realistického vzdělávání učitelů. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Paido, 2015. 290 s. ISBN 978-80-7315-221-5.
  • LUKÁŠOVÁ, H. 2010. Kvalita života dětí a didaktika. 1. vyd. Praha : Portál, 2010. 208 s. ISBN 978-80-7367-784-8.
  • MacBETH, J. – MORTIMORE, P. 2001. Improving school effectiveness. London : Open University Press, 2001. ISBN 0-335-20687-5.
  • MURPHYOVÁ-WITTOVÁ, M. – STAMEROVÁ-BRANDTOVÁ, P. 2007. Připravte své dítě do života. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. 160 s. ISBN 978-80-247-2082-1.
  • OSTRANDER, S. et al. 2000. Učební metody 21. století. 1. vyd. Praha : Euromedia Group, 2000. 384 s. ISBN 80-242-0193-3.
  • OESCHSLIN, W. 2010. The First Six Books of Elements of Euclid. 1 vyd., v anglickém jazyce. Praha : Nakladatelství Taschen, 2010. 396 s. ISBN 38-365-177-52.
  • PETLÁK, E. 2006. Všeobecná didaktika. 1. vyd., ve slovenském jazyce. Praha : Nakladatelství Iris, 2015. 311 s. ISBN 80-89018-64-5.
  • PETTY, G. 2002. Moderní vyučování. 2. vyd. Praha : Portál, 2002. 380 s. ISBN 80-7178-681-0.
  • PODLAHOVÁ, L. et al. 2012. Didaktika pro vysokoškolské učitele. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2012. 160 s. ISBN 978-80-247-4217-5.
  • POTŮČEK, M. 1999. Křižovatky české sociální reformy. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1999. 317 s. ISBN 80-85850-70-2.
  • SKALKOVÁ, J. 2007. Obecná didaktika. 2., rozšířené a aktualizované vydání. Praha : Grada Publishing, 2007. 328 s. ISBN 978-80-247-1821-7.
  • STEINER, R. 2003. Waldorfská pedagogika : metodika a didaktika. 1. vyd., ve slovenském jazyce. Praha : Opherus, 2003. 208 s. ISBN 978-80-9026-477-9.
  • TEYSCHL, O. – BRUNECKÝ, Z. 1973. Duševní vývoj a výchova dítěte. 3., zčásti přepracované vydání. Praha : Orbis, 1973. 264 s. ISBN 11-017-73.
  • TUREK, I. 2008. Didaktika. 1. vyd., ve slovenském jazyce. Praha : Vydavatelství Wolters Kluwer, 2008. 595 s. ISBN 80-807-8198-9.
  • VALENTA, J. 2013. Didaktika osobnostní a sociální výchovy. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2013. 232 s. ISBN 978-80-247-4473-5.
  • ZLÁMAL, J. 2009. Didaktika profesního vzdělávání v širším pedagogickém kontextu. 1. vyd. Praha : Vydavatelství Univerzity Jana Amose Komenského, 2009. 208 s. ISBN 978-80-86723-79-2.
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace