Obor kombinovaná pedagogika

Termín pedagogika se začal objevovat již v dobách antického Řecka, kde byl slovem paidagógos označován otrok, který pečoval o syna svého pána. Později se tento termín přesunul do antické latiny jako paedagogus, kde označoval učitele či vychovatele. V české pedagogice se užívá termínu pedagog. Jedná se o člověka, který se věnuje výchově profesionálně a musí k tomu mít patřičné vzdělání.  Pedagogika jako věda se ale začala formovat až v 19. století.

 

Pedagogika jako společenská věda

Vzhledem k tomu, že je pedagogika chápána jako jako věda s širokým spektrem zájmů a obrovským polem působnosti, nelze přesně stanovit její definici. V základě lze říci, že se jedná o společenskou vědu, která zkoumá podstatu a zákonitosti výchovy a vzdělávání, jako záměrnou a cílevědomou činnost, která formuje člověka v nejrůznějších sférách života společnosti.

   

Předmět pedagogiky

Předmětem pedagogiky je výchova. Ve svém jádru se zabývá vším, co vytváří výchovné prostředí, procesy, které se v těchto prostředích formují, a výsledky a efekty těchto procesů.

   

Základní funkce

Pedagogika plní tři základní funkce – analytické, verifikační a prognostické. Analytická funkce zkoumá aktuální výchovnou realitu. Verifikační funkce ověřuje, zda dosud platí určité poznatky. Prognostická funkce formuluje perspektivní výchovné cíle.

   

Obory pedagogiky

Existuje široká řada oborů pedagogiky, mezi které patří např. obecná pedagogika, pedagogika volného času, speciální pedagogika, sociální pedagogika, andragogika, obecná didaktika a mnoho dalších.

   

Metody výzkumu

Tak jako v jiných vědách je v pedagogice prostor také pro výzkum. Mezi základní metody výzkumu v pedagogice patří pozorování, experiment (záměrně navozené pedagogické jevy v předem připravených a kontrolovaných podmínkách), rozhovor, dotazník nebo studium pedagogických dokumentů (materiály, které dokumentují práci žáků a pedagogických pracovníků).

   

Pedagogické principy

Pravidla, které vyplývají ze zákonitostí výchovně vzdělávacího procesu a optimalizující výchovně vzdělávací činnost se nazývají pedagogické principy. Vznik a vývoj těchto principů lze zařadit již do doby antiky, odkud se nadále rozvíjely a formovaly. Zakladatelem moderního pojetí pedagogických principů považujeme Jana Amose Komenského. V typologii dle Jůvy rozeznáváme celkem devět základních pedagogických principů - princip cílevědomosti, princip soustavnosti, princip aktivnosti, princip názornosti, princip uvědomělosti, princip trvalosti, princip přiměřenosti, princip emocionálnosti a princip jednotnosti výchovného působení. K dalším pedagogickým principům lze dále připojit princip vědeckosti, princip spojení školy se životem, princip úcty ke každému člověku a v poslední řadě také princip demokratického vztahu mezi vychovatelem a vychovávaným a princip opírání se o kladné vlastnosti vychovávaného. Pedagogické principy jsou uplatňovány především ve výchovně vzdělávacím procesu.

Nevíte si rady s prací do školy z oboru pedagogiky nebo nestíháte?

Zjednodušíme Vám studium, jsme profesionálové v oboru.
Rychle řešíme problémy studentů v oblasti:

 


Možná témata prací z oboru pedagogiky

  • Příčiny asociálního chování u dětí 1. stupně ZŠ
  • Příčiny asociálního chování u dětí 2. stupně ZŠ
  • Vliv rodinného prostředí na jedince
  • Vliv médií na vnímání pedagogických pracovníků žáky základních a středních škol
  • Pedagogika v minulosti a dnes
  • Mezigenerační vztahy v rodině
  • Obsahová analýza vybraného pedagogického časopisu z hlediska vlivu na pedagogickou teorii a praxi
  • Životní styl vysokoškolských studentů
  • Vybrané aspekty životního stylu u vybraných skupin subkultur
  • Možnosti dalšího vzdělávání
  • Rozdíly ve vzdělávání azylantů na území ČR a SR
  • Rozdíly ve vzdělávání cizinců na území ČR a SR


Doporučená literatura česká i zahraniční

BLÍŽKOVSKÝ, B. Systémová pedagogika: Celistvé a otevřené pojetí vzdělávání a výchovy. Ostrava: Amonium servis, 1997. 315 s. ISBN 80-85498-23-5
Člověk v tísni (společnost). Interkulturní vzdělávání : příručka nejen pro středoškolské pedagogy. Praha : Lidové noviny, 2002. 84 s. ISBN 80-7106-614-1
DOBROVOLSKÁ, M., et al. Vybrané kapitoly ze speciální pedagogiky a patopsychologie. Brno : Masarykova univerzita, 1991. ISBN 80-210-0240-9
DOSTÁL, J. – MACHÁČKOVÁ, P. Systémové pojetí edukačního procesu a možnosti měření jeho efektivnosti. In Systémové přístupy 2005. Praha: VŠE, 2005. ISBN 80-245-1012-X
FLICK, U. An introduction to qualitative research. London : Sage publications, 2002. 310 s. ISBN 0761974360
FISCHER, S., ŠKODA, J. Speciální pedagogika. Praha : TRITON, 2008. ISBN 978-80-7387-014-0
FRIEDL, A. Školské zákony. Komentář. 5. doplněné vydání. Praha: Eurounion, s.r.o., 2002. ISBN 80-7317-010-8
CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu : základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4
KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. 1. vyd. Praha : Portál, 2002. 447 s. ISBN 80- 7178-253-X
KALNICKÝ, J. Základy pedagogiky I.. 2. rozš. aktualiz. vyd. Opava: Slezská univerzita, 2012. 80 s. ISBN 978-80-7248-787-5
KASÍKOVÁ, H. et al. Pedagogické otázky současnosti. Praha: ISV nakladatelství, 1994. ISBN 80 85866 05 6
KAPRÁLEK, K. Jak napsat a používat individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-887-2
KYSUČAN, J., KUJA, J. Kapitoly z teoretických základů speciální pedagogiky. Olomouc : Univerzita Palackého, 1996. ISBN 80-7067-677-9
MARTIN, A., FRANZ, D., ZOUBKOVÁ, D. Outdoor and Experiential Learning: An Holistic and CreativApproach to Programme Design. Aldershot: Gower Piblishing Limited, 2004, ISBN 0 56608 628X
MOSS, P. - CAMERON, C. Social pedagogy and working with children and young people : where care and education meet. 1. vyd. London ; Philadelphia: Jessica Kingsley Publishers, 2011. 221s. ISBN 978-1-84905-119-4
MŠMT. Národní program rozvoje vzdělávání v české republice, Bílá kniha. Praha: ÚIV - Tauris, 2001. ISBN 80-211-0372-8
PÁVKOVÁ, Jiřina et al. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. 3. vyd. Praha : Portál, 2002. 221 s. ISBN 80-7178-711-6
PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. Praha : Portál, 1999. ISBN 80-7178-295-5
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha : Portál, s.r.o., 1996. 380 s. ISBN 80-7178-978-X  
POLÁKOVÁ, H. Prováděcí předpisy ke školskému zákonu a zákonu o pedagogických pracovnících. Žďár nad Sázavou: Fakta v. o. s., 2005. ISBN 80-902614-6-9
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 2. vyd. Praha: Portál, 2002. 481 s. ISBN 80-7178-631-4
PRŮCHA, J. Učitel. 1. vyd. Praha : Portál, 2002. 160 s. ISBN 80-7178-621-7
PŠENIČKA, O. Sexuální výchova v rodině : radost být matkou a také otcem. 2. vyd. Hradec Králové : Nakladatelství ATD, 1995. 310 s. ISBN 901524-3-0
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. 2. rozš. aktualiz.. vyd. Praha: Grada, 2007. 328 s. ISBN 978-80-247-1821-7
SKALKOVÁ, J. Pedagogika a výzvy nové doby. Brno: Paido, 2004. 158 s. ISBN 80-7315-060-3
SHOLEVAR, P. Conduct disorders in children and adolescents.Washington D.C. : American Psychiatric Press, Inc., 1995. ISBN 0-88048-517-5
SVOBODOVÁ, J., ŠMAHELOVÁ, B. Kapitoly z obecné pedagogiky. 1. vyd. Brno : MSD, s.r.o., 2007. 140 s. ISBN 978-80-86633-81-7
VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H. Pedagogika pro učitele. 1 vyd. Praha : Grada Publishing, s.r.o., 2007. 404 s. ISBN 978-80-247-1734-0
ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha : Portál, 2001. ISBN 80-7178-544-X
ZEZULKOVÁ, E. Speciální pedagogika : úvod do problematiky. Ostrava : Ostravská univerzita, 2004. 54 s. ISBN 80-7368-017-3

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace