Obor logika

Logika v sobě ukrývá spoustu významů. V našem případě je brána jako formální věda, která zkoumá způsob, jak vyvozovat závěry. Nepředstavuje empirickou vědu o myšlené, ale zabývá se studiem objektivity a podmínek správnosti. Cílem logiky je určení množiny korektních argumentů. Po logicích nemůžeme žádat odpovědi na konkrétní otázky. Zabývají se rozborem vět pouze logicky. Tedy za pomocí analytiky a pravděpodobností. Logika dále spadá pod filozofickou disciplínu epistemologii (neboli noetikou – vědní disciplína, která se zabývá lidskými poznáním, jeho vznikem a procesem). Logika se nachází i v jiných vědních disciplínách. Je nedílnou součástí filozofie, výrazně je rozvinutá také v matematice a zde se i řadí jako matematická logika. Prakticky důležitou roli hraje logika také v informatice.

 

Historie logiky

Poprvé v historii se o logice zmiňoval Aristoteles. Stal se tedy jejím zakladatelem. Dle jeho definice je logika: „řeč, v níž, je-li něco dáno, pak něco jiného, různého od toho, co je dáno, vyplyne tím, že dané jest“. Hledání pravdy tedy spočívá v tom, že od pravdivých předpokladů vede logika k pravdivým závěrům. Logika samo o sobě nemůže určovat co pravdivé je a co není. Dokáže stanovit podmínky, za jakých by daná výpověď byla pravdivá.

 

Logika jako nástroj

Podstatná věc u logiky je ta, že se jedná o nástroj. Jedná se o prostředky, které jsou nám k dispozici k ověřování správnosti myšlenkových map a postupů a nevyžadují žádné zvláštní znalosti. Jedná se pouze o způsob uvažování, který je každému člověku dán přirozeně od narození. Logika nám umožňuje si tyto mechanismy uvědomovat a osvojit tak, aby byly využívány mechanicky a aby nemuseli být pokaždé znovu objevovány.

 

Formálnost logiky

Hlavní předností logiky je to, že se zaměřuje na formu a ne na obsah toho, s čím zrovna pracuje. Formální uspořádání problému je přinejmenším tak stejně důležité jako věcný obsah. Formálnost logiky je její největší předností. Naopak je i hlavním kamenem úrazu pro ty, kteří se jí chtějí naučit. Potřebné informace je zapotřebí vyhledávat a spojovat si je, jako do skládačky puzzle. Až jakmile je puzzle složeno, dává tato skládačka smysl. Je zapotřebí tedy hledat jednotlivé dílky, které do sebe musejí zapadat. Takhle zle jednoduše logiku přirovnat. Každý zvolí jiný postup k řešení a to na základě svých logických předpokladů.

 

Nevíte si rady s prací do školy z oboru logiky nebo nestíháte?


Zjednodušíme Vám studium, jsme profesionálové v oboru.
Rychle řešíme problémy studentů v oblasti:

 

Možná témata prací z oboru logiky

  • Animace ve výuce logiky
  • Logika v diskrétní matematice
  • Logika a kombinatorika pro matematiku na ZŠ
  • Logika pro popis vlastností her
  • Historie logiky a stoikové
  • Matematická logika na střední škole
  • Pravděpodobnostní modely v logice
  • Odraz filozofie v českém myšlení po roce 1990
  • Logika v učebních osnovách na středních školách
  • Epikurejci versus stoikové aneb logika ve filozofii


Doporučená literatura česká i zahraniční

  • ASMUS, V. F. Antická filozofie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 542 s.
  • BERGE, C. 1971. Principles of combinatorics. New York: Academic Press, ISBN 01-208-9750-4.
  • BERKA, Karel. 1994. Stručné dějiny logiky. 1. vyd. Praha: Karolinum, ISBN 80-706-6917-9.
  • CALDA, E., V. DUPAČ, 2003., Matematika pro gymnázia: kombinatorika, pravděpodobnost, statistika. 4., upr. vyd. Praha: Prometheus, ISBN 80-7196-147-7.
  • DÍOGENÉS LAERTIOS. Životy, názory a výroky proslulých filozofů. 2. vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 1995. 480 s.
  • DEMEL, J. Grafy a jejich aplikace. 2002. Vyd. 1. Praha: Academia, ISBN 80-200-0990-6.
  • FESTUGIÉRE, A. J. Epikúros a jeho bohové. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 1996. 125 s.
  • HERMAN, J., R. KUČERA a J. ŠIMŠA. 2004. Ŕešení matematických úloh. 3., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, ISBN 80-210-3569-2.
  • HEGEL, F. W. Dějiny filozofie II. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československé akademie věd, 1965. 328 s.
  • HORYNA, B., ŠTĚPÁN, J. a kol. Filozofický slovník. 2. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 20a02. 464 s.
  • JAURIS, Miroslav. Logika. Praha: Státní Pedagogické nakladatelství, 1970. 205 s.
  • JAURIS, Miroslav, MATERNA, Pavel. Logika-Učební text pro III. ročník školy střední všeobecně vzdělávací 11. Ročník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1961.
  • KRATOCHVÍL, Z. Mýtus, filozofie, věda I a II. (filozofie mezi Homérem a Descartem). Praha 1996, Hrnčířství a nakladatelství Michal Jůza & Eva Jůzová. 2. Nezměněné vyd. 314 s.
  • LONG, A. A. Hellénistická filozofie. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2003. 341 s.
  • MATOUŠEK, J., J. NEŠETŘIL. 2007. Kapitoly z diskrétní matematiky. 3., upr. a dopl. vyd. V Praze: Karolinum, ISBN 978-80-246-1411-3.
  • MACHOVEC, D. Dějiny antické filozofie. 1. vyd. Jinočany: H&H, 1993. 188 s.
  • PATOČKA, J. Nejstarší řecká filozofie. 1. vyd. praha: NakladatestvíSvoboda, 1985. 184 s.
  • ŠAROUNOVÁ, A. 1996. Matematika 6, 1. díl. 1. vyd. Praha: Prometheus, ISBN 80-7196-022-5.
  • ŠAROUNOVÁ, A. et al. 2008. Matematika 6. 2. vyd. Praha: Prometheus, ISBN 978-80-7196-373-8.
  • ŠEDIVÝ, Jaroslav. O modernizaci školské matematiky. Praha: Státní Pedagogické nakladatelství, 1977. 328 s.
  • ŠEDIVÝ, Jaroslav, LUKÁTŠOVÁ, Julia, ODVÁRKO, Oldřich, ZOLDY, Michal. Úlohy o výrocích a množinách. Praha, Státní Pedagogické nakladatelství, 1970. 100 s.
  • ŠEDIVÝ, Jaroslav, LUKÁTŠOVÁ, Julia, RICHTÁŘOVÁ, Soňa, ZIDEK, Stanislav. Matematika pro gymnázia sešit 1. Praha: Státní Pedagogické nakladatelství, 1976. 176 s.
  • ŠEDIVÝ, Jaroslav, LUKÁTŠOVÁ, Julia, RICHTÁŘOVÁ, Soňa, VOCELKA, Jindřich ´ Matematika pro I. ročník gymnázia - SEŠIT 2 Praha: Státní Pedagogické nakladatelství, 1979. 284 s.
  • ŠVEJDAR, V. 2002. Logika, neúplnost, složitost a nutnost. 1. vyd. Praha: Academia, ISBN 80-200-1005-X.
  • VOŠICKÝ, Z., V. LANK a M. VONDRA. 2007. Matematika a fyzika: matematika, cvičení z matematiky, fyzika. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, ISBN 978-80-253-0523-2.
  • VRBA Zbyněk. Diferenciální a integrální počet v učebnicích středních škol. Diplomová práce na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, Brno 2010.
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace