Obor moderní filosofie

Dnes je filosofie považována za módní a velice frekventovanou. Tento pojem je často nepatřičně zaměňován za strategii či taktiku. Hovoří se o filosofii podnikání, obchodu, cestovního ruchu a dokonce také můžeme nalézt označení filosofie třeba i fotbalu. Na druhé straně je pravdou, že každý člověk má jistou svou filosofii, tedy nějaký svůj názor na život, jeho smysl a názor na svět.

 

Význam studia filosofie

Skutečná filosofie vznikla před více jak dvěma a půl tisíci let ve starém Řecku. Šlo o snahu o poznání řádu světa a místa, ve kterém člověk žije. Některé otázky si však filosofie pokládá i dodnes. Například: „Co je svět? Co je člověk a kam směřuje?“. Tyto otázky mohou připadat člověku velice obecné, ale je to pouhým zdáním. Filosofie provází život každého z nás, zvláště v mezních situacích. Umožňuje nám tedy sebepoznávat se a zdokonalovat se.

 

Spojistost filosofie s ostatními vědami

Filosofie zasahuje do řady věd. Jedná se například o práva, politiku, ale i o další obory jako je ekonomie či vzdělávání. Vědecká filosofie tedy přesahuje selský rozum, neboť její uvažování sahá od prostého lidského údivu, až po hodnocení světodějných událostí

 

Podstata filosofie

Podstatou filosofického myšlení je tedy tázání a základním výrazem je otázka PROČ. Základním předmětem filosofie je poté celá skutečnost, jde tedy o svět a vesmír. Cílem je vidět svět v celku, odhalovat jeho řád a smysl života. Metody, jež filosofie používá, jsou ty, které sama vyvinula a které tvoří obecný základ metodologie věd. Ty představují soustavu analytických, syntetických, induktivních a deduktivních postupů, které vycházejí z logiky, pozorování, historických analýz a z mnohých dalších.

 

Fenomenologie

Jednou z nejvlivnějších filosofických škol moderní filosofie je fenomenologie. Jejím zakladatelem je Edmund Husserl. Tento myslitel patřil k nejuznávanějším myslitelům, minulého století. Jeho odkaz se stal průsečík tehdejšího filosofického myšlení. Poskytl řadu inspirací k oborům psychologie, jazykovědě i k umění. Orientoval se na to, jak člověk žije a sledoval návrat k přirozenému světu. V rámci fenomenologie vystoupil jednak proti racionalismu, tak také proti skepticismu. Díky Husserlovým pokračovatelům, dodnes fenomenologie představuje ve svých četných variantách jednu z nejvlivnějších filosofických škol 20. století.

 

Nevíte si rady s prací do školy z oboru moderní filosofie nebo nestíháte?

Zjednodušíme Vám studium, jsme profesionálové v oboru.
Rychle řešíme problémy studentů v oblasti:

 

 

Možná témata prací z oboru moderní filosofie

  • Koncepty v moderní politické filosofii
  • Filosofie náboženství
  • Reflexe Descartovy filosofie v novodobém českém myšlení
  • Moderní kognitivní psychologie
  • Základy filosofie a etiky moderní doby
  • Dialektika v dobových a současných ohlasech
  • Pojetí praxe u Karla Kosíka
  • Městská divočina a společenskovědní teorie moderního města
  • Hodnota spravedlnosti
  • Moderní pojetí filosofie přírody


Doporučená literatura česká i zahraniční

  • ADORNO, Theodor W a Max HORKHEIMER. Dialektika osvícenství: filosofické fragmenty. Praha: Oikoymenh, 2009, 247 s. ISBN 9788072982677.
  • BADIOU, Alain. The Rebirth of History. London: Verso Books, 2012, 120 s. ISBN 9781844678792.
  • BARŠA, Pavel a Ondřej CÍSAŘ. Levice v postrevoluční době: Občanská společnost a nová sociální hnutí v radikální politické teorii 20. století. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004. 210 s. Edice politika a společnost; sv. č. 5. ISBN 8073250330.
  • BENEŠ, Jaroslav. René Descartes či Tomáš Akvinský?. Praha: TRS, 1991, 122 s. Reprint z vydání Knihovny časopisu katolického duchovenstva 1935.
  • BENEŠ, Josef. Descartova filosofie ve vědách a ve filosofii. Praha: Nákladem České akademie věd a umění, 1936, xiv, 327 s.
  • BENEŠ, Jaroslav. René Descartes či Tomáš Akvinský? Praha: Trs, 1991.
  • ČECHÁK, Vladimír, Milan SOBOTKA a Jaroslav SUS. Co víte o novověké filozofii. Praha: Horizont, 1984.
  • DRTINA, František. Úvod do filosofie: Myšlenkový vývoj evropského lidstva. Část 2., Nová Doba. 1. vyd. Praha: Jan Laichter, 1926, 536 s. Spisy Františka Drtiny, sv. 2.
  • ENGELS, Friedrich. Dialektika přírody. Praha: Svoboda, 1952, 341 s.
  • FEENBERG, Andrew. The Philosophy of Praxis: Marx, Lukács and the Frankfurt School. London: Verso Books, 2014, 252 s.
  • FEUERBACH, Ludwig. Zásady filosofie budoucnosti a jiné filosofické práce. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 153 s.
  • FLOSS, Pavel. Meditace na rozhraní epoch. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012, 437 s., viii s. obr. příl. ISBN 80-732-5286-4.
  • FLOSS, Pavel. Od počátku novověku ke konci milémia. Vyd. 1. Brno: Vetus Via, 1998, 313 s. Díla a lidé. ISBN 80-902024-6-2.
  • HAYEK, Friedrich A. von. Právo, zákonodárství a svoboda :(nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie). Translated by Tomáš Ježek. Praha: Academia, 1991. 131 s. ISBN 80-200-0279-0. Inko
  • HAUSER, Michael. Praxis and knowledge. On the persistent relevance of Kosík’s praxeology. Praha: Institute of Philosophy of the Academy of Sciences, 2014.
  • HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Fenomenologie ducha. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960, 521 s.
  • HRUBEC, Marek, Miroslav PAUZA a Josef ZUMR. Myslitel Karel Kosík. Praha: Filosofia, 2011, 329 s. ISBN 9788070073544.
  • JAROSZEWSKI, Tadeusz Maciej. Úvahy o praxi. Bratislava: Pravda, 1977, 281 s.
  • KANT, Immanuel a Milan SOBOTKA. Kritika soudnosti. Praha: Odeon, 1975, 271 s.
  • KANT, Immanuel. K věčnému míru: filosofický projekt O obecném rčení: Je-li něco správné v teorii, nemusí se to ještě hodit pro praxi. Praha: Oikoymenh, 1999, 101 s. ISBN 8086005852.
  • MAJOR, Ladislav a Milan SOBOTKA. Světonázorový význam Descartovy přírodní filozofie. Vyd. 1. Praha: Karlova univerzita, 1977. 110 s.
  • NOZICK, Robert. Anarchy, state, and utopia. New York: Basil Books, 1974. xvi, 367 s. ISBN 0-465-09720-0. Inko
  • NESVADBA, Petr. Slovník základních pojmů z filosofie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1999. 149 s. ISBN 80-7168-627-1.
  • OAKESHOTT, Michael. Rationalism in politics and other essays. Indianapolis: Liberty press, 1991. ISBN 0-86597-094-7.
  • PELCOVÁ, Naděžda. Vzorce lidství: filosofické základy pedagogické antropologie. Vyd. 2., přeprac. a rozš., V Portálu 1. Praha: Portál, 2010. ISBN 978- 807-3677-565
  • PELCOVÁ, Naděţda. Vzorce lidství: filosofie o člověku a výchově. Vyd. 1. ISV, 2001, 163 s. Filosofie (ISV). ISBN 80-858-6664-1.
  • RÁDL, Emanuel. Dějiny filosofie 2.: Novověk. 1. Vyd. Praha: Jan Laichter, 1933, 668 s. Laichterův výbor nejlepších spisů poučných, sv. 57.
  • RENÉ DESCÁRT [soubor úvah z mezinárodní konference k 400. výročí narození René Descartesa]. Edited by Alena Sobotková. Vyd. 1. Praha: Filosofia - nakladatelství Filosofického ústavu AV ČR, 1998. 350 s. ISBN 80-7007-114-1.
  • RAWLS, John. Political liberalism. New York: Columbia University Press, 1996. lxii, 464. ISBN 0-231-05249-9. Inko
  • RÁDL, Emanuel. Dějiny filosofie. 2, Novověk. 1. vyd. V Praze: Jan Laichter, 1933. 668 s.
  • TAYLOR, Charles. Multikulturalismus :zkoumání politiky uznání. Edited by Amy Gutmannová, Translated by Alena Bakešová - Marek Hrubec - Josef. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 2001. 183 s. ISBN 80-7007-161-3. info
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace