Obor ontologie

Na jedny ze základních filozofických otázek, jako jsou Co existuje? Kde a čím vzniklo bytí? Co je podstatou bytí?, odpovídá ontologie, filozofie bytí. Název této vědní disciplíny je odvozen z řeckého jazyka (on = jsoucí, logos = výklad), základním předmětem zkoumání je tak jsoucí nebo jsoucno. Jsoucna jsou přitom ty nejobecnější pojmy (člověk, dobro, láska; ne jednotlivosti: např. Petr Novák), snahou ontologie je mj. jejich kategorizace do skupin a tříd, pomocí nichž může člověk myslet, neboť skutečnost strukturují.

 

Historie vzniku oboru

Samotné označení ontologie vzniklo v 17. století, ale otázky této filozofické disciplíny už zajímaly filozofy od antického období. Strukturu filozofie poprvé popsal Aristoteles. Podle něj je ontologie jen jednou z tematických částí metafyziky (první vědy) především vedle filozofické teologie (problém boha je pouze plně rozvinutý problém bytí), které jsou úzce spjaté, přesto na opačném pólu.

 

Významné osobnosti a jejich učení

Antičtí filozofové jako první odsunuli náboženské odpovědi na základní otázky a ptali se dál po podstatě kosmu, po jeho uspořádání, jeho harmonii. Zaměřovali se hlavně na hledání počátku a příčin jsoucna. Thálés z Milétu učil, že prazákladem všech věcí je voda, Anaximenés označil za pralátku vzduch. Rozmanitost je pak v pohybu a změnách těchto prvků. Hérakleitos z Efesu nevidí uspořádání světa homogenně, ale naopak v neustálém boji protikladů, který udržuje vše v pohybu a změně. Podle něj nic stálého neexistuje. Platón pak přinesl zcela nový náhled, když předpokládá existenci idejí, obecných forem, jež jsou příčinou i podstatou.

 

Období novověku

Descartes v době novověku se pokusil odpovědět na ontologickou otázku mechanicky, k vlastnímu bytí náleží podle něj dvojí: tělesná substance (nekonečná, zcela homogenní hmota) a pohyb. Podoba tělesné substance se utváří tím, že se její části zákonitě pohybují. Přírodní věci chápe jako stroje. Atomismus je pak další směr, jež využívá mechanismus, ale místo homogenní hmoty uvažují atomy (dále nedělitelné části, jejichž shluky tvoří konkrétní skutečnosti). Mezi atomisty řadíme již Démokrita z Abdéry, později třeba Leibnize. Opakem materialistického přístupu (základem je látka) je tedy idealismus (materiální věci nějak závidí na duchovním principu).

 

Aristotelovo učení

Mistrem kategorizací byl však Aristoteles, jeho snahou bylo vymezit nejvyšší třídy, pomocí nichž můžeme myslet, navrhoval deset kategorií (substance, kvantita, kvalita, relace, místo, čas, poloha, vlastnictví, činnost a trpnost). I tento systém uspořádává a rozděluje kategorie na substance (vyskytuje se nezávisle na čemkoli) a akcidenty (existence závislá na substanci). Podle Aristotela by se ontologie (metafyzika) měla zabývat i otázkou nevyššího, božského jsoucna, tzv. prvního hybatele (nemateriální substance, která je příčinou veškeré změny a pohybu). Jeho učení o prvním hybateli bylo důležité ve středověké filozofii, která byla podmíněna křesťanstvím. Oproti tomu jeho kategorizace je inspirací pro modernější přístup k ontologii, ke vztahu k lingvistice, filozofii jazyka. Jeho kategorie jsou zároveň kategorie gramatiky jazyka. Kde se tedy vzala řeč? Kde se vzaly pojmy? Existují nezávisle na jednotlivci? Novým přístupem tedy může být zkoumání závislosti ontologického systému na lingvistickém systému. Kromě lingvistických otázek se ve 20. století objevuje také problematika jedinečné lidské existence (existencionalismus).

 

Nevíte si rady s prací do školy z oboru ontologie nebo nestíháte?

Zjednodušíme Vám studium, jsme profesionálové v oboru.
Rychle řešíme problémy studentů v oblasti:

 


Možná témata prací z oboru ontologie

  • Bytí a nicota
  • Východiska antické ontologie
  • Závislost lingvistického systému na ontologii v některých jazycích
  • Bytí a vědomí
  • Filozofická východiska a základní problémy atomismu
  • Existuje individuální řeč?
  • Kategorizace bytí u Aristotela
  • Nesubstanční ontologie
  • Existenciální otázky v literatuře po druhé světové válce
  • Kritika velkých ontologických systémů v učení pozitivistů
  • Alfred North Whitehead: Co je základem bytí: Substance, nebo procesy?

 

Doporučená literatura česká i zahraniční

  • AIRAKSINEN, Timo. The ontological criteria of reality: a study of Bradley and McTaggart. Turku: Turun Yliopisto, 1975, 184 s.
  • ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, 304 s. ISBN 80-04-25414-4.
  • ARISTOTELÉS,. Aristotelova metafysika. Přeložil František Joklík. Praha: Česká akademie věd a umění, 1927, xiv, 273 s.
  • ARMAND, Louis. Incendiary devices: discourses of the other. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2006, xx, 124 s. ISBN 80-246-1024-8.
  • AUBENQUE, Pierre. Problém bytí u Aristotela. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2014, 575 s. ISBN 978-80-7298-488-6.
  • BENYOVSZKY, Ladislav. Problém bytí v Hegelově filozofii: studie k dějinám bytí. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1999, 99 s. ISBN 80-7184-770-4.
  • BERGSON, Henri. Einführung in die Metaphysik. Jena: E. Diederichs, 1929, 57 s.
  • BERNARD, Graham. Co je člověk: metapsychické rozmluvy. Brno: Bollingenská věž, 1992, 198 s. ISBN 80-900200-9-7.
  • BRUGGER, Walter. Filosofický slovník. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994, 639 s. ISBN 80-206-0409-x.
  • CIBULKA, Josef. Dialektika a ontologie. 1. vyd. Bratislava: Vydavateľstvo SAV, 1968, 348 s.
  • CLARKE, W. Osoba a bytí. 1. vyd. Přeložil Tomáš Machula. Praha: Krystal OP, 2007, 117 s. ISBN 978-80-7195-170-4.
  • DVORSKÝ, Přemysl. Fundamentální ontologie a temporální základy logiky. 1. vyd. Kanina: OPS, 2011, 145 s. ISBN 978-80-87269-21-3.
  • EHRLICH, Johann Nepomuk. Metaphysik als rationale Ontologie. Wien: Fr. Beck's Universitäts-Buchhandlung, 1841, viii, 140 s.
  • FRANK, Semen Ljudvigovič. Člověk a realita: metafyzika lidského bytí. Vyd. 1. Přeložil Alan Černohous. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, 2010, 445 s. ISBN 978-80-7412-047-3.
  • HARTMANN, Nicolai. Nové cesty ontológie. 1. vyd. Bratislava: Pravda, 1976, 168 s.
  • HEIDEGGER, Martin. Anaximandrův výrok. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2012, 87 s. ISBN 978-80-7298-474-9.
  • HEIDEGGER, Martin. Aristotelova Metafyzika IX, 1-3: o bytí a skutečnosti síly : přednáškový cyklus z letního semestru 1931 na univerzitě ve Freiburku. Vyd. 1. Praha: Oikoymenh, 2001, 194 s. ISBN 80-7298-042-4.
  • HEMELÍK, Martin. Cesty k bytí: uvedení do klasického ontologizujícího způsobu filosofování. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998, 231 s. ISBN 80-7079-262-0.
  • HOLZBACHOVÁ, Ivana, Josef KROB a Josef ŠMAJS. Konec ontologie?: sborník z konference. 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 1993, 156 s. ISBN 80-210-0765-6.
  • KYPRÝ, Vladimír. K problematice filosofické antropologie (jako antropologické ontologie). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1994, 157 s. ISBN 80-7079-484-4.
  • LÉVINAS, Emmanuel. Existence a ten, kdo existuje. 2., opr. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2009, 85 s. ISBN 978-80-7298-414-5.
  • NEKVINDA, Libor. Úvod do studia filosofie bytí: přehled filosofických teorií do začátku 18. století. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1993, 100 s. ISBN 80-7041-300-x.
  • NITSCHE, Martin. Prostranství bytí: studie k Heideggerově topologii. Vyd. 1. Praha: Togga, 2011, 145 s. ISBN 978-80-87258-90-3.
  • PAUKNEROVÁ, Karolína, Marco STELLA a Petr GIBAS. Non-humans in social science: ontologies, theories and case studies. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2014, 350 s. ISBN 978-80-7465-122-9.
  • PASSWEG, Salcia. Phänomenologie und Ontologie: Husserl - Scheler - Heidegger. Leipzig: Heitz, 1939, 213 s.
  • SARTRE, Jean-Paul. Bytí a nicota: pokus o fenomenologickou ontologii. Vyd. 1. Praha: Oikoymenh, 2006, 717 s. ISBN 80-7298-097-1.
  • SEIDL, Horst. Bytí a vědomí: gnoseologie a metafyzika v klasické a moderní tradici. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2005, 295 s. ISBN 80-7021-699-9.
  • SOUSEDÍK, Stanislav. Jsoucno a bytí: úvod do četby sv. Tomáše Akvinského. 1. vyd. Praha: Křesťanská akademie, 1992, 107 s. ISBN 80-900615-8-3.
  • STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. Praha: Zvon, 1991, 510 s. ISBN 80-7113-041-9.
  • ŠTERN, Jan. Bytí jako možnost a skutečnost. Vyd. 1. Praha: Sdružení pro vydávání revue PROSTOR, 2012, 158 s. ISBN 978-80-260-1656-4.
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace