Obor Pedagogika

Pedagogika je sociální věda, která se zabývá edukační realitou, tj. zkoumá edukační procesy probíhající v různých edukačních prostředích. Edukační prostředí se vzájemně odlišují typem zúčastněných subjektů, obsahem, formami a intenzitou edukačních procesů a použitím různých edukačních konstruktů. Tyto odlišnosti umožnily rozvoj specifických pedagogických disciplín a výzkumných témat pedagogické vědy.


Pedagogické disciplíny

Obecná pedagogika, srovnávací pedagogika, didaktika, filozofie výchovy, teorie výchovy, metodologie pedagogiky, sociologie výchovy, pedagogická antropologie, speciální pedagogika (psychopedie, somatopedie, logopedie, surdopedie, oftalmopedie/tyflopedie), edukometrie, sociální pedagogika, pedagogika volného času, andragogika, technologie vzdělávání, pedagogická evaluace, pedagogická diagnostika, pedeutologie, teorie řízení školství, vzdělávací politika, pedagogická prognostika aj. K hraničním disciplínám pedagogiky například patří pedagogická psychologie, sociologie výchovy nebo ekonomie vzdělávání.


Předmět pedagogiky

Předmětem pedagogiky jako vědy jsou všechny typy edukace, edukačních prostředí a edukačních procesů, jež se v těchto prostředích realizují, a výsledky a efekty těchto procesů. Prioritním účelem pedagogiky je tuto edukační realitu prozkoumat a objasňovat, nikoli ji bezprostředně normovat.


Edukační realita

Pojem edukační realita označuje souhrnně jakýkoli úsek objektivní skutečnosti (prostředí, situace, proces) objektivně se vyskytující v lidské společnosti, v níž probíhají nějaké edukační procesy a fungují nějaké edukační konstrukty.


Edukační konstrukty

Edukační konstrukty jsou teorie, modely, plány, scénáře, prognózy, zákony, učebnice a jiné výtvory, které nějakým způsobem určují či ovlivňují reálné edukační procesy.


Edukační procesy

Edukační procesy (edukace) – jsou činnosti lidí, při nichž se nějaký subjekt učí a jiný subjekt nebo technické zařízení mu toto učení zprostředkovává.


Edukační prostředky

Edukační procesy probíhají v různých edukačních prostředích, které jsou dány jednak fyzikálními podmínkami (dětské hřiště, školní třída apod.), jednak zúčastněnými subjekty a jejich psychosociálními vztahy (např. v rodině nebo ve školní třídě vytvářejí zúčastněné subjekty a jejich vzájemné vztahy určité, relativně trvalé klima).


Zaměření oboru

Pedagogická věda se výrazně zaměřuje na zkoumání školní edukace. Tento termín pokrývá souhrnně jak výchovu, tak vzdělávání.


Historie

Vzájemné ovlivňování pedagogické teorie (pedagogika) a pedagogické praxe (edukace, výchova, vzdělávání) lze sledovat již od dob antiky. Zakladatel novodobé pedagogiky Jan Amos Komenský (1592–1670) je stoupencem spojení teorie a praxe, což dokumentuje jeho koncepce školské soustavy.

 

Nevíte si rady s prací do školy z oboru pedagogiky nebo nestíháte?

Zjednodušíme Vám studium, jsme profesionálové v oboru.
Rychle řešíme problémy studentů v oblasti:

 

Možná témata prací z oboru pedagogiky

  • Aktuální problémy pedagogiky a její další směřování
  • Česká vzdělávací systém v mezinárodním srovnání a jeho perspektiva
  • Výchovné a vzdělávací cíle a systémy z pohledu historického vývoje
  • Využití zážitkové pedagogiky ve výchovném procesu (cíle, metody a prostředky)
  • Role zážitkové pedagogiky ve vytváření vztahů v pracovních týmech
  • Využití prvků multikulturní výchovy ve školní edukaci
  • Role mediální výchovy v utváření veřejného mínění
  • Využití nových médií v edukačním procesu
  • Výchova a vzdělávání nadaných dětí
  • Vzdělávání a profesní rozvoj učitelů ve vztahu k aktuálním požadavkům doby
  • a další

 

Doporučená literatura česká i zahraniční

  • BERTRAND, Yves. Soudobé teorie vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 247 s. ISBN 80-7178-216-5.
  • BRACHER, Mark. Radical pedagogy: identity, generativity, and socialtransformation. 1st PalgraveMacmillan paperback ed. New York: PalgraveMacmillan, 2009, xiv, 229 s. ISBN 978-0-230-62111-4.
  • BREZINKA, Wolfgang. Východiska k poznání výchovy: úvod k základům vědy o výchově, k filozofii výchovy a k praktické pedagogice. 1. vyd. Brno: L. Marek, 2001, 310 s. ISBN 80-86263-23-1.
  • ČÁBALOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 272 s. ISBN 978-80-247-2993-0.
  • DVOŘÁČEK, Jiří. Základy pedagogiky. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2014, 272, xxvii s. ISBN 978-80-245-2014-8.
  • GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2., rozš. české vyd. Brno: Paido, 2010, 261 s. ISBN 978-80-7315-185-0.
  • GRIMUS, Margarete. ELearning, eTeaching, eEducation: ein Aspekt einerneuenLernkultur : StudientextfürEuropäischeMasterstudiengänge. 1. Aufl. Brno: Paido, 2003, 205 s. ISBN 80-7315-052-2.
  • JANIŠ, Kamil, Irena LOUDOVÁ a Kamil JANIŠ. Frekventované pojmy z oblasti teorie výchovy: (slovník). Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011, 84 s. ISBN 978-80-7435-124-2.
  • JANIŠ, Kamil, Blahoslav KRAUS a Pavel VACEK. Kapitoly ze základů pedagogiky: studijní text. 4. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008, 163 s. ISBN 978-80-7041-371-5.
  • JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. Stručné dějiny pedagogiky. 6., rozš. vyd. Brno: Paido, 2007, 91 s. ISBN 978-80-7315-151-5.
  • JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. Úvod do pedagogiky. 4. dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, 110 s. ISBN 80-85931-78-8.
  • LENZEN, Dieter. EnzyklopädieErziehungswissenschaft. Stuttgart: Klett-Cotta, 1986, 319 s.
  • MAŇÁK, Josef, Tomáš JANÍK a Vlastimil ŠVEC. Kurikulum v současné škole. 1. vyd. Brno: Paido, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7315-175-1.
  • MAŇÁK, Josef. Nárys didaktiky. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 104 s. ISBN 80-210-3123-9.
  • MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Výukové metody. Brno: Paido, 2003, 219 s. ISBN 80-7315-039-5.
  • ORNSTEIN, Allan C a Daniel U LEVINE. FoundationsofEducation. 4.ed. Boston (Massachusetts): HoughtonMifflin, [asi 1989], ... 621 ... s. ISBN 0-395-43228-6.
  • PAŘÍZEK, Vlastimil. Základy obecné pedagogiky. Praha: Pedagogická fakulta UK, 1996, 76 s.
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 978-80-262-0456-5.
  • PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 935 s. ISBN 978-80-7367-546-2.
  • PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009, 271 s. ISBN 978-80-7367-567-7.
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 7., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2013, 395 s. ISBN 978-80-262-0403-9.
  • ROTH, Leo. Pädagogik: Handbuchfür Studium undPraxis. 2., überarbeiteteunderweiterteAufl. München: Oldenbourg, 2001, 1324 s. ISBN 3-486-03321-2.
  • SCHAUB, Horst. WörterbuchzurPädagogik.München: DeutscherTaschenbuchVerlag, 1995, 431 s. ISBN 3-423-03357-6.
  • SINGULE, František. Současné pedagogické směry a jejich psychologické souvislosti. 1. vyd. Praha: SPN, 1992, 54 s.
  • SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika: vyučovací proces, učivo a jeho výběr, metody, organizační formy vyučování. 2., rozš. a aktualiz. vyd., [V nakl. Grada] vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 322 s. ISBN 978-80-247-1821-7.
  • SKALKOVÁ, Jarmila. Pedagogika a výzvy nové doby. Brno: Paido, 2004, 158 s. ISBN 80-7315-060-3.
  • VALIŠOVÁ, Alena, Hana KASÍKOVÁ a Miroslav BUREŠ. Pedagogika pro učitele. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, 456 s. ISBN 978-80-247-3357-9.
  • ZORMANOVÁ, Lucie. Moderní aspekty v pedagogice. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 103 s. ISBN 978-80-210-5980-1.
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace