Obor Pracovní právo
Pracovní právo je v pojetí českého právního řádu samostatným právním odvětvím. Jeho samostatnost nemůžeme chápat absolutně, jelikož je úzce propojeno s dalšími odvětvími práva, zejména s právem občanským a právem sociálního zabezpečení. Pracovní právo řadíme do sféry práva soukromého. Jedná se o odvětví práva zahrnující právní předpisy o vztazích mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a o ostatních vztazích, které souvisejí s výkonem práce.
Klasifikace pracovního práva
Pracovní právo rozdělujeme na individuální a kolektivní. Individuální pracovní právo se zabývá vztahy mezi zaměstnavateli a jednotlivými zaměstnanci. Oproti tomu kolektivní pracovní právo se zabývá vztahy mezi zaměstnavateli a odborovými orgány, které zastupují zaměstnance jako celek.
Vývoj pracovního práva
Samostatné odvětví pracovního práva existuje relativně krátkou dobu a to i přesto, že písemné zmínky úpravy pracovního práva najdeme již v období feudalismu ve 14. století. V historickém vývoji československého potažmo českého práva byly v průběhu času výrazné změny, které reflektovaly společenskou a hospodářskou situaci státu. Významné změny v oblasti pracovního práva byly provedeny v období první republiky, kdy byla např. stanovena osmihodinová pracovní doba a byla zavedena placená dovolená. Důležitou změnou bylo také zavedení státní podpory nezaměstnaným a invalidním vojákům. 20. století bylo poznamenáno několika významnými událostmi, které měly negativní dopady na postavení zaměstnanců. Prvé řadě to byla hospodářská krize trvající od 30. let, druhá světová válka, okupace atd. Důležitým rokem pro oblast pracovního práva byl rok 1948 a změna politického režimu, která šla ruku v ruce se změnou pracovního práva. Nové předpisy zavedly lepší pracovní podmínky, ochranu těhotných žen, zpřísnění bezpečnostních předpisů atd. Komplikovaná a roztříštěná právní úprava vedla k vypracování souhrnného právního předpisu a to zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce. Tento zákoník byl mnohokrát novelizován a platil až do roku 2006, kdy byl přijat „nový“ zákoník práce – zákon č. 262/2006.
Předmět pracovního práva
Pracovní právo je odvětvím práva, které představuje samostatný soubor právních norem upravujících práva a povinnosti subjektů v návaznosti na výkon práce a stanoví právní následky plnění nebo neplnění právních závazků. Pracovní právo bývá charakterizováno jako relativně samostatný soubor právních norem, které upravují společenské vztahy vznikající při námezdní práci a vztahy s nimi úzce související. Jedná se o činnost člověka, která je normami upravována pracovněprávními normami.
Pojem práce
Pojem práce představuje určitou opakující se činnost. Tato práce probíhá v určitém čase a místě. Předmětem regulace pracovního práva je činnost vykonávaná za účelem dosažení výdělku, jelikož je nejčastější formou výdělku mzda, používá se pojem námezdní práce. Předmětem této úpravy ale není výdělečná práce osob, které provozují svou vlastní činnost samostatně, na vlastní náklady a riziko (podnikatelé, OSVČ, drobní řemeslníci, rolníci apod.). Tyto osoby totiž v pracovním procesu nepodléhají žádnému řízení.
Předmět regulace
Předmětem regulace pracovního práva je pouze námezdní práce, která je vykonávána v podmínkách podřízenosti a nadřízenosti, tj. práce pod vedením a na účet toho subjektu, který ji organizuje, odebírá výsledky práce, má z ní bezprostřední užitek a nese hospodářské riziko spojené s výkonem této práce.
Nevíte si rady s prací do školy z oboru pracovního práva nebo nestíháte?
Zjednodušíme Vám studium, jsme profesionálové v oboru.
Rychle řešíme problémy studentů v oblasti:
Možná témata prací z oboru pracovního práva
- Zvláštní pracovní podmínky žen
- Pracovní podmínky těhotných žen a matek
- Způsoby skončení pracovního poměru
- Zabezpečení žen v těhotenství a mateřství
- Odpovědnost zaměstnance za škodu
- Odpovědnost zaměstnavatele za škodu
- Účastníci pracovněprávního vztahu
- Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
- Pracovní poměr na dobu určitou
- Rovnost a zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích
Doporučená literatura česká i zahraniční
- BARANCOVÁ, H.: Slovenské a európskepracovné právo: slovenská a česká judikatura, judikatura európskychsúdov, Žilina: Poradcapodnikatela, 2004, 992 s. ISBN 80-88931-32-0
- BĚLINA, M. a kol.: Pracovní právo. 5. doplněné a podstatně přepracované vydání. Praha: C.H.Beck, 2012, 640 s. ISBN 978-80-7400-405-6.
- BĚLINA, M. a kol.: Zákoník práce. Komentář, 1. vydání, Praha: C.H. Beck, 2012, 1634 s. ISBN 978-80-7179-251-2.
- DANDOVÁ, E.: Zákoník práce a EU v otázkách a odpovědích, Praha: ASPI, 2001, 84 s. ISBN 80-7357-018-1.
- DOLEŽÍLEK, J.: Přehled judikatury ve věcech pracovněprávních, I. Vznik a změny pracovního poměru, II. Odpovědnost zaměstnance za škodu, Praha: ASPI Publishing, 2003
- GALVAS, M.: Pracovní právo. 300 otázek a odpovědí. Brno: ComputerPress, 2008. 192 s. ISBN 978-80-251-1872-6
- HOCHMAN, Josef a kol. Zákoník práce: Komentář s předpisy a judikatura související. Praha: Linde Praha a.s., 2007. 959 s. ISBN 978-80-7201-671-6
- HOCHMAN, J.: Pracovní právo v soudní praxi. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 1994
- HŮRKA, P.: Ochrana zaměstnance a flexibilita zaměstnání: Princip flexijistoty v českém pracovním právu, 1. vydání. Praha: Auditorium s.r.o., 2009, 189 s. ISBN 978-80-903786-04-9.
- HŮRKA, P. a kol. Pracovní právo v bodech s příklady. Praha: ASPI, 2008, 124 s. ISBN 978-80-7357-352-2.
- PÍCHOVÁ, I.: Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1996. 24 s. ISBN 80-210-1265-X
- SPIRIT, M. et al. Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 415 s. ISBN 978-80-7380-189-2.
- ŠTANGOVÁ, V.; ZACHARIÁŠ, J.: Nad pracovněprávními vztahy, 1. vydání, Praha: Orac, 1997, 183 s. ISBN 80-901938-4-6.
- TOMEČKOVÁ, I.: Pracovní poměr, vznik, změny, skončení. Brno: ComputerPress, 2005. 290 s., ISBN 80-251-0637-3. 101
- ZACHARIÁŠ, J. a kol.: Praktikum pracovního práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 215 s. ISBN 978-80-7380-045-1.
