Sociologie je společenská věda zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností. Název vychází z latinského societas (společný, druh) + logos (věda) = věda o společnosti
Sociologie se snaží se podat celkový obraz společnosti, formulovat obecně platné pravidelnosti společenského vývoje, tzn. vypovídat o společnosti jako celku. Sociologie umožňuje pozorovat rozdíly mezi moderní západní společností a způsobem života v jiných kulturách. Mnohé vlastnosti jsou společné všem lidem na světě, na straně druhé jsou mezi různými kulturami velké rozdíly.
Podle Giddense se sociologie zabývá studiem sociálního života, skupin a společností. Je to nesmírně zajímavý obor, neboť jeho předmětem je naše vlastní chování, člověk jako společenský tvor. Záběr sociologie je nesmírně široký, od analýzy interakcí jedinců na ulici až po zkoumání globálních společenských procesů. Sociologicky myslet znamená rozvíjet svoji představivost (sociolog musí mít sociologickou imaginaci). Rozvíjet sociologickou imaginaci znamená čerpat nejen ze sociologických, ale i z historických nebo antropologických materiálů.
Podle velkého sociologického slovníku je sociologie věda o společnosti, společenských jevech, strukturách a procesech a jejich vzájemných vztazích. Nebyla a není jednotně definována z hlediska svého předmětu a základní metody.
Na vznik sociologie měly vliv převratné sociální změny, a to především francouzská revoluce v roce 1789 a evropská průmyslová revoluce. Došlo k rozkladu tradičního způsobu života, a proto myslitelé měli snahu o poznání lidské společnosti a přírody. Tradiční společnost se rozpadla, ztratila schopnost kontrolovat jednání svých členů. Přestal být věrohodný způsob, jakým tradiční společnost ospravedlňovala nárok vládců na vládnutí a důvody existující sociální nerovnosti. Sociologie vznikla jako snaha definovat kontrolní mechanismy nové společnosti, které by byly spolehlivější, než v tradiční společnosti. Zásadním krokem bylo, že věda nahradila náboženství jako klíč k chápání světa. Ekonomika se přesouvá z domácností do továren, dochází k industrializaci, dělbě práce, k urbanizaci průmyslová revoluce přinesla nové technologie a došlo k zásadní změně vlastnických vztahů a změně pracovních podmínek. Došlo k nárůstu objemu výroby a intenzity práce, stroje nahradily těžké pracovní úkony, zároveň však došlo k úpadku řemeslnických dovedností, řemeslo již nebylo o umění a lidé byli vypuzeni ze svých původních prostředí, což vedlo k odcizení.
Ještě před vznikem sociologie se však mnoho lidí zabývalo různými sociologickými problémy: Sokrates, Platon, Aristoteles (člověk je tvor společenský), sv. Augustin, T. Akvinský, N. Machiavelli (první názor, že stát a moc jsou záležitostí světskou), T. More, Campanella, J. Bodin, H. Grotius, Ch. Montesquieu, T. Hobbes, J. Locke, J. J. Rousseau, Voltaire, de Condorcet, de Saint-Simon (Marx říká, že od něho Comte převzal všechny myšlenky a zkazil je).
Za zakladatele sociologie je považován A. Comte (1798-1883), který v roce 1837 zavedl název vědy, ale její předmět přesně nestanovil. Dalšími významnými představiteli sociologie jsou E. Durkheim (sociální fakta), K. Marx, M. Weber (sociální jednání), H. Spencer, F. Tönnies, M. Foulcaut, J. Habermas, V. Pareto (teorie elit), G. Simmel.
Mezi základní sociologické disciplíny patří: sociologie věkových skupin, sociologie pohlaví, sociologie rasových a etnických skupin, sociologie organizace, sociologie sociální kontroly a deviantního chování, sociologie volného času a sportu, sociologie masových médií a masové komunikace nebo sociologie rodiny a vzdělávání.
Zjednodušíme Vám studium, jsme profesionálové v oboru.
Rychle řešíme problémy studentů v oblasti:
