Obor SPECIÁLNÍ PÉČE

Speciální péče (nebo u nás od 70. let 20. století ustálené označení speciální pedagogika – SP) je vědní obor, který se zabývá vzděláváním, začleňováním, socializací, rozvojem a péčí o jedince s nějakým druhem znevýhodnění. Předmětem a cílem je maximální možná edukace a rozvoj jedinců se speciálními potřebami. Jedná se o poměrně mladou vědní disciplínu, jejíž pojmenování ve světe není jednotné. V našem prostředí se ve vývoji názvu můžeme setkat například s termíny nápravná pedagogika, defektologie nebo pedagogická patologie.

 

Prvopočátky vzniku oboru

Za prvopočátky speciální pedagogiky u nás by se dala označit činnost Jana Amose Komenského (1592-1670), který se ve své práci zabýval mimo jiné i vzděláváním postižených dětí a zasazoval se o to, aby byly pokud možno začleněny do vzdělávacího procesu. Dynamicky se obor speciální pedagogiky začíná rozvíjet v 2. polovině 19. století, kdy se zvyšuje zájem nejen o eliminaci, ale i léčbu společensky problematických osob s různými typy poruch. V Německu vychází Patologická pedagogie Ludwiga Adolfa Strümpella (1812-1899).

 

Významné osobnosti

U nás se mezi osobnosti speciální pedagogiky řadí například František Bakule (1877-1957), Josef Zeman (1867-1961), František Štampach (1895-1976) nebo Miloš Sovák (1905-1989).

 

Členění oboru

Speciální pedagogiku lze členit podle věku osob, na které se zaměřuje (např. pedagogika raného věku, gerontopedagogika) nebo podle takzvaných pedií – tedy druhu specifické péče, obvykle v souvislosti s konkrétním znevýhodněním, kterou jedinci potřebují (logopedie, tyflopedie). V poslední době se speciální pedagogika stále více zabývá i specifickými vzdělávacími potřebami vysoce inteligentních lidí.

 

Diagnóza, prognóza a terapie

Základní metoda speciální pedagogiky se dělí na tři fáze: diagnóza, prognóza a terapie. Speciální pedagog nejprve vhodným způsobem stanoví diagnózu – tj. na základě diagnostickým metod určí speciální potřeby jedince, poté se zabývá prognózou – tj. jaký je pravděpodobný vývoj a následně stanoví vhodnou terapii – tj. jakým způsobem s jedincem nakládat (způsob léčby, edukace, výchovy).

 

Metoda nápravná

Na základě diagnózy a prognózy se volí metoda nápravná tj. terapeutická: redukce, tj. omezení rozsahu postižení - například fyzioterapií u osob s fyzickým postižením, kompenzace, tj. nahrazení jedné schopnosti druhou – například rozvoj hmatu u osob s postižením zraku, rehabilitace, tj. komplexní náprava – například v logopedii u osob s řečovými problémy.

 

Speciální terapie

Speciální pedagogika v současné době používá řadu speciálních terapií – využívají se například různé druhy umění (arteterapie) nebo jízda na koni (hipoterapie).

 

Nevíte si rady s prací do školy z oboru speciální péče nebo nestíháte?

Zjednodušíme Vám studium, jsme profesionálové v oboru.
Rychle řešíme problémy studentů v oblasti:

 

Možná témata prací z oboru speciální péče

  • Možnosti hipoterapie u osob s autismem
  • Vnímání stáří v dnešní společnosti
  • Pojetí multikulturní výchovy na českých základních školách
  • Působení sociálního pedagoga v uprchlickém táboře
  • Výchova, vzdělávání a globalizace
  • Rozvoj osobnosti v různých etapách životního cyklu
  • Mezigenerační vztahy v rodině
  • Vztahy v rodině s postiženým dítětem
  • Streetwork – práce terénního sociálního pracovníka
  • Dopad členství ČR v EU na práci s dětmi a mladistvými
  • Právní aspekty sociálního systému ČR
  • Dopad výchovného stylu na osobnost dítěte
  • Dítě a rozvod
  • Role otce v rozvoji osobnosti dítěte

 

Doporučená literatura česká i zahraniční

  • BENDL. S. Jak předcházet nekázni aneb kázeňské prostředky. Praha: ISV, 2004. ISNB 80-86642-14-3
  • EVANS, L.: Totální komunikace, struktura a strategie, Pedagogické centrum, Hradec Králové, 2002. ISNB 80-238-7915-4
  • GABURA, J., PRUŽINSKÁ, J. Poradenský proces. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. ISBN 80-85850-10-9
  • HADJ MOUSSOVÁ, Z. Pedagogicko-psychologické poradenství III. Intervence. Praha: Univerzita Karlova, 2004. ISBN 80-7290-146-X
  • HORT, V., HRDLIČKA, M.  a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha: Portál, 2000. ISNB 978-80-7367-404-5 
  • HRONOVÁ,M.: Úvod do somatopedie. Olomouc, UP, 1990.
  • CHVÁTALOVÁ, H. Jak se žije dětem s postižením. Praha : Portál, 2001. ISNB 80-7178-588-1
  • KAROL HOLLÝ, KAROL HORÁČEK Hipoterapie, Praha, Montanex, 2005. ISNB 8072251902
  • KOUKOLÍK, F. Lidský mozek. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-379-X 2002
  • KRATOCHVÍL, S. Základy psychoterapie. Praha: Portál  1998. ISBN 80-7178-414-1 978-80-262-0302-5
  • BENDL, S. Neukázněný žák. Cesta institucionální pomoci. Praha: ISV, 2004. ISNB 80-86642-36-4
  • LANGMEIER, J., BALCAR, K., ŠPITZ, J.  Dětská psychoterapie. Praha: Portál, 2000. ISNB 978-80-7367-404-5
  • LUDÍKOVÁ, L. a kol. Kombinované vady. Olomouc : VUP, 2004. ISNB 80-244-1154-7
  • MATOUŠEK, O,: Kroftová, A. Mládež a delikvence. Praha, Grada, 2003. ISBN 80-7178-771-X.
  • MATOUŠEK, O. – KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 2003. ISNB 978-80-7367-825-8
  • MICHALÍK J.: Dokumenty ke studiu školské legislativy, UP Olomouc 2004. ISNB 80-86096-19-X
  • MICHALÍK, J. Vybrané kapitoly z práva pro posluchače PdF, UP Olomouc 1995. ISNB 80-7067-484-9 
  • MICHALÍK,J. Bůžek,A. Informatorium nejen o právech dítěte, UP : Olomouc. ISNB 80-244-0054-5
  • MOŠNA, R: RÁDL, Z. Problémové vyučování a učení v odborném školství. Praha: KTVOV PedF UK, 1996, ISBN 80-902166-0-9
  • NOVOSAD, L. Základy speciálního poradenství. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-197-5.
  • PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2008, SSBN 978-80-7367-423-6
  • PREVENDÁROVÁ, J. Rodinná terapia a poradenstvo. Základné pojmy a teoretické východiská. Bratislava: Univerzita Komenského, 1998. ISBN 80-88868-07-6
  • PRŮCHA, J. Multikulturní výchova, Praha: Triton, 2011, ISBN 978-80-7387-502-2
  • RENOTIÉROVÁ,M.: Somatopedické minimum, Olomouc, UP, 2003,2004. ISNB 80-244-0532-6
  • RENOTIÉROVÁ,M.: Somatopedie – andragogika. Olomouc, UP, 2006. ISNB 80-244-1203-9
  • ŘÍČAN, P. Cesta životem. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-829-5
  • VÁGNEROVÁ, M. Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1074-4
  • VÁGNEROVÁ,M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha,Portál, 2001. ISNB 978-80-262-0225-
  • VALENTA, M. et al.: Přístupy ke vzdělávání cizinců v České republice. Olomouc : UP, 2003. ISNB 80-244-0586-5
  • VAŠEK,Š.-VANČOVÁ,A.HATOS,G. et al. Pedagogika viacnásobne postihnutých. Bratislava, 1999. ISNB
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace