Pod pojmem abstrakt v bakalářské práci si můžeme představit krátkou a zároveň výstižnou charakteristiku obsahu celé práce, jenž vypracovává sám autor. Jedná se o krátké shrnutí obsahu, které zahrnuje způsob řešení, použité metody a výsledky šetření. Jeho součástí jsou také klíčová slova související s oblastí, na kterou se autor v bakalářské práci zaměřuje. Pokud čtenář hledá v databázi bakalářskou práci zaměřenou na konkrétní problematiku, využívá k tomu právě klíčových slov.
Jak už bylo řečeno, abstraktem se rozumí stručný popis obsahu bakalářské práce. Jeho cílem je především zaujmout čtenáře natolik, aby si bakalářskou práci přečetl. Autor by se měl v první části abstraktu zaměřit především na řešený problém, téma a cíl celé práce. V další části je potřeba uvést, zda byl problém vyřešen a jestli došlo k naplnění stanoveného cíle. Poté by měly být sděleny konkrétní výsledky, ke kterým pisatel došel a které jsou stěžejním bodem celého výzkumu. Nakonec by autor měl okomentovat význam výsledků, co je hlavním zjištěním, zkrátka k čemu je tato práce užitečná. Vždy je lepší psát krátké stručné věty, které obsahují podstatné informace bez zbytečné „omáčky“ a dlouhých souvětí, ve kterých se čtenář může lehce ztratit.
Obecně by abstrakt bakalářské práce měl mít podobu odstavce maximálně o 250 až 500 slovech. Do abstraktu v bakalářské práci se neumisťují žádné obrázky, grafy nebo jiné různé symboly. Z pravidla bývá umístěn na začátek práce ještě před jejím obsahem, ale záleží na formálních požadavcích jednotlivých vysokých škol. V některých případech se abstrakt v bakalářských pracích neuvádí. Abstrakt, název práce a klíčová slova slouží především k vyhledávání daného dokumentu v archivech či databázích. Pokud se chcete o abstraktu bakalářské práce dozvědět více dopodrobna, doporučujeme nastudovat platnou normu ČSN ISO 214 (http://info.sks.cz/users/ku/DOKUMENTY/ISO_214.pdf), která se abstraktem zabývá.
Kromě abstraktu je možné v bakalářské práci uvádět také anotaci či resumé. Hlavním rozdílem anotace oproti abstraktu je především v tom, že anotace obsahuje pouze krátký popis práce. Neuvádí se zde cíle, použité metody ani výsledky řešené problematiky. Resumé oproti abstraktu zahrnuje pouze ty nejpodstatnější informace.
Kvantitativní výzkum je klíčovou součástí většiny závěrečných prací. Hledá vztah mezi proměnnými a testuje tak hypotézy odvozené z dostupné literatury. Praktické části prací se bez kvantitativního výzkumu jen tak neobejdou. O co se přesně jedná a jak si s takovým výzkumem poradit? To zjistíte právě teď a tady!
Více
Neodmyslitelnou součástí většiny závěrečných prací je praktická část, která se soustředí na určitý výzkum. Zkoumat určitou problematiku je přitom možné buď kvantitativně, nebo kvalitativně. Velice častá je také kombinace obou těchto metod, které se vzájemně mohou skvěle doplňovat. Nyní se ale zaměříme především na kvalitativní výzkum a jeho využití v praxi.
Více
Plagiátorství je prohřeškem, který vysoké školy řadí mezi ty nejhorší. A jeho závažnosti odpovídají i tresty, mezi nimiž vyloučení ze studia či dodatečné odebrání titulu nejsou žádnými výjimkami. Plagiátorem se přitom můžete stát i neúmyslně. Stačí zapomenutá citace a malér je na světě. Na co byste si při psaní práce měli dát pozor?
Více
