Pod pojmem abstrakt v bakalářské práci si můžeme představit krátkou a zároveň výstižnou charakteristiku obsahu celé práce, jenž vypracovává sám autor. Jedná se o krátké shrnutí obsahu, které zahrnuje způsob řešení, použité metody a výsledky šetření. Jeho součástí jsou také klíčová slova související s oblastí, na kterou se autor v bakalářské práci zaměřuje. Pokud čtenář hledá v databázi bakalářskou práci zaměřenou na konkrétní problematiku, využívá k tomu právě klíčových slov.
Jak už bylo řečeno, abstraktem se rozumí stručný popis obsahu bakalářské práce. Jeho cílem je především zaujmout čtenáře natolik, aby si bakalářskou práci přečetl. Autor by se měl v první části abstraktu zaměřit především na řešený problém, téma a cíl celé práce. V další části je potřeba uvést, zda byl problém vyřešen a jestli došlo k naplnění stanoveného cíle. Poté by měly být sděleny konkrétní výsledky, ke kterým pisatel došel a které jsou stěžejním bodem celého výzkumu. Nakonec by autor měl okomentovat význam výsledků, co je hlavním zjištěním, zkrátka k čemu je tato práce užitečná. Vždy je lepší psát krátké stručné věty, které obsahují podstatné informace bez zbytečné „omáčky“ a dlouhých souvětí, ve kterých se čtenář může lehce ztratit.
Obecně by abstrakt bakalářské práce měl mít podobu odstavce maximálně o 250 až 500 slovech. Do abstraktu v bakalářské práci se neumisťují žádné obrázky, grafy nebo jiné různé symboly. Z pravidla bývá umístěn na začátek práce ještě před jejím obsahem, ale záleží na formálních požadavcích jednotlivých vysokých škol. V některých případech se abstrakt v bakalářských pracích neuvádí. Abstrakt, název práce a klíčová slova slouží především k vyhledávání daného dokumentu v archivech či databázích. Pokud se chcete o abstraktu bakalářské práce dozvědět více dopodrobna, doporučujeme nastudovat platnou normu ČSN ISO 214 (http://info.sks.cz/users/ku/DOKUMENTY/ISO_214.pdf), která se abstraktem zabývá.
Kromě abstraktu je možné v bakalářské práci uvádět také anotaci či resumé. Hlavním rozdílem anotace oproti abstraktu je především v tom, že anotace obsahuje pouze krátký popis práce. Neuvádí se zde cíle, použité metody ani výsledky řešené problematiky. Resumé oproti abstraktu zahrnuje pouze ty nejpodstatnější informace.
Nevíte si rady při psaní seminárky nebo závěrečné práce? Přemýšlíte, jak si s ní šikovně a co nejrychleji poradit? V tom případě rozhodně zapomeňte na kopírování z internetu. Odhalování plagiátů se v dnešní době provádí pomocí sofistikovaných počítačových metod a žádný z nich tak zkrátka neunikne. Jak se dívá zákon na plagiátorství a co vám při opsání závěrečné práce hrozí? Čtěte dál a budete mít jasno.
Více
Na začátku psaní úvodu je dobré si uvědomit, jakým vědeckým problémem se bude „pisatel/čtenář“ zabývat. Vědecký problém představuje typ vědecké otázky, na kterou ve studovaném oboru nenacházíme přiměřenou odpověď. V daném oboru na ní mají pouze částečné poznatky, nebo nenašli ještě odpověď v komplexním rozsahu či v souladu s využitím v praxi. Je nutné tedy, aby se „pisatel/student“ zaměřil na mnohem detailnější vysvětlení problematiky a rozvíjel teoretické znalosti i praktické dovednosti v dané oborové oblasti, které obohatí i ostatní ve vědeckém oboru. Ovšem tato okolnost neznamená neznalost problematiky, ovšem požaduje po nás přesáhnout obzor vlastních znalostí o dané problematice a dosáhnout poznání za hranicí.
Více
Odborné vědecké práce (bakalářské/diplomové/MBA/disertační etc.) tvoří zpravidla předem stanovené zadání, které je členěno do logických navazujících bodů, proto se tyto práce strukturují do jednotlivých pasáží, resp. kapitol. Zásadní podmínkou obhajoby každé takové odborné práce je splnění všech bodů zadání. Charakter a forma zpracovávaného tématu či sledované problematiky dále pak stanovuje obsahovou strukturu.
Více
