V poslední době se v akademickém prostředí stále častěji diskutuje otázka využívání umělé inteligence, například nástrojů typu ChatGPT, při psaní odborných a závěrečných prací. Tyto nástroje dokážou pomoci nejen s tvorbou osnovy nebo úvodních částí textu, ale i s jazykovou korekturou, sumarizací zdrojů či tvorbou rešerše. Významně tím urychlují a usnadňují proces psaní, což je pro mnoho studentů lákavé. Zároveň však jejich používání přináší celou řadu etických, právních i praktických otázek, které je třeba brát vážně.
Jedním z hlavních rizik spojených s používáním AI při psaní akademické práce je možnost, že student převezme část textu vytvořeného umělou inteligencí bez patřičného přiznání tohoto faktu. Takový postup může být některými školami považován za plagiátorství nebo dokonce za podvod. Dalším problémem je spolehlivost samotných AI nástrojů – často se stává, že AI vygeneruje faktické chyby nebo informace, které nejsou ověřené a mohou být dokonce smyšlené. Nezanedbatelným rizikem je také možnost, že student při nadměrném spoléhání na AI ochudí vlastní porozumění tématu a vyhne se samostatnému analytickému myšlení, které je jádrem akademické práce.
Mnohé univerzity, jak v České republice, tak v zahraničí, proto začaly zavádět pravidla a doporučení ohledně přiznání použití AI při psaní prací. V praxi to znamená, že by měl student v textu jednoznačně uvést, zda a v jakém rozsahu nástroje umělé inteligence využil. Typicky se tato informace uvádí v metodologické části práce nebo v samostatné poznámce, případně v příloze, kde může být například přiložen výpis komunikace s AI nástrojem. Obvyklá formulace může znít například takto: „Při zpracování práce byl využit nástroj ChatGPT pro jazykové korektury a návrh osnovy. Veškeré závěry a analýzy jsou autorské.“ Pokud byla AI využita ve větším rozsahu, například k sumarizaci literatury či návrhu konkrétních argumentů, doporučuje se specifikovat přesněji, k čemu konkrétně byla použita.
V některých případech, zejména v zahraničí, univerzity vyžadují i formální citaci použitého AI nástroje podle příslušných citačních norem. Například dle stylu APA je možné uvést zdroj takto: OpenAI. (2024). ChatGPT (April 2024 version) [Large language model]. https://chat.openai.com. Nepřiznání použití AI může vést až k disciplinárnímu řízení.
Celkově lze doporučit, aby každý student vždy zjistil konkrétní požadavky své fakulty nebo univerzity na využití AI při psaní odborných textů. Obecně je však vhodné využití AI nástrojů otevřeně přiznat a uvést, jaký byl jejich skutečný rozsah v rámci zpracování práce. Předejde se tak případným nedorozuměním a porušení akademických standardů. Důležité je mít na paměti, že hlavní odpovědnost za obsah i kvalitu práce vždy zůstává na autorovi, a AI by měla být pouze pomocným nástrojem, nikoliv hlavním autorem práce.
Požadavek na potvrzení využití AI
V ČR:
-
Každá univerzita/fakulta může mít vlastní pravidla.
-
Řada škol začíná žádat, aby student uvedl v práci, zda a jak AI použil (v metodologii, v poznámce, v přílohách apod.).
-
Někdy stačí věta typu:
„Při psaní práce jsem využil(a) asistenci AI nástroje ChatGPT k návrhu struktury práce a jazykové korektuře. Veškerý odborný obsah a interpretace jsou mým vlastním dílem.“ -
Některé školy už mají formuláře nebo kolonky v ISu pro tuto deklaraci.
-
Při závažnějším využití (generování textu, argumentace) je vhodné specifikovat přesněji:
„ChatGPT byl využit k sumarizaci zdrojů v kapitole 2.3. Výstupy byly autorsky upraveny.“
Zahraniční praxe (zejména UK, USA, Austrálie):
-
Největší univerzity (Oxford, Harvard) mají pravidla pro „Responsible Use of Generative AI“.
-
Je povinnost přiznat použití AI a přesně uvést, k čemu byla použita.
-
Existují vzorové „declaration statements“ typu:
“This work involved the use of ChatGPT for paraphrasing and generating outlines. All arguments, data analysis, and interpretations are my own.“ -
Nepřiznání = disciplinární řízení/plagiát.
