Zásady pro správné zpracování teoretické části práce
Odbornou práci autor začíná vymezením řešené problematiky a dále studuje dostupné zdroje, z nichž analyzuje a předkládá teoretická východiska. V této fázi odborného zkoumání se autor seznamuje s relevantní odbornou literaturou a prameny (publikace, dokumenty, články atd.) a zjišťuje současný pohled ostatních odborníků. Může také čerpat informace z praktického prostředí (podniky, komunity, regiony atd.). Součástí studia jsou i konzultace s pedagogy a odborníky z praxe, stejně jako rozhovory s institucemi, v nichž se výzkum odehrává.
Možnosti použití umělé inteligence
V této fázi může umělá inteligence výrazně usnadnit práci. Například:
- Vyhledávání informací: AI může rychle procházet online databáze a literaturu, čímž urychlí proces shánění relevantních zdrojů.
- Shrnutí a analýza textu: AI nástroje mohou pomoci se shrnutím klíčových bodů z dlouhých textů a poskytnout tak rychlý přehled o obsahu.
Výběr správné publikace
Z odborného pohledu je nepřijatelné, aby student při hledání teoretických východisek pro sledovaný jev vycházel pouze z jedné základní publikace nebo ze svých vlastních zkušeností. Velmi negativně se hodnotí i situace, kdy autor konzultuje práci s vedoucím jen minimálně.
Pro nalezení teoretických východisek je žádoucí, aby autor rozuměl odborným tvrzením a měl literaturu dobře „zvládnutou“. Dnes se často vyžaduje vyhledávání informací na internetu, včetně cizojazyčných textů, což může být časově náročné. Umělá inteligence může pomoci i zde, například pomocí překladačů nebo nástrojů na analýzu a hodnocení textů.
Základní příprava teoretických východisek
Důkladná příprava teoretických východisek ochrání autora před řešením již vyřešeného problému nebo opakováním chyb předchozích výzkumníků. Tyto chyby se obvykle odhalí až v závěrech odborných prací. Analýza literatury vyžaduje také porozumění odborné terminologii. Pojmy je nutné definovat, aby byly srozumitelné.
Volba vhodné výzkumné metody
Už v teoretické části práce autor zvažuje, jaké výzkumné metody použije v analytické části (obvykle bakalářské nebo diplomové práce). Musí také rozhodnout, jakým nástrojem dospěje k požadovaným výsledkům. Výběr metod a technik je závislý na zadaném tématu a stanoveném problému. Výzkumné metody by měly být voleny tak, aby naplňovaly cíle práce.
Zde může být umělá inteligence užitečná například při:
- Návrhu výzkumných metod: AI může pomoci doporučit vhodné metody na základě předchozích výzkumů v dané oblasti.
- Analýze dat: AI nástroje mohou zpracovat velké objemy dat a najít v nich vzorce, které by se daly obtížně rozpoznat tradičními metodami.
Není doporučeno vytvářet vlastní metodické nástroje, které ještě nebyly ověřeny. Pokud se autor rozhodne pro vlastní nástroj, měl by provést předtestování, aby ověřil jeho výpovědní hodnotu. AI může pomoci i při testování a validaci těchto nástrojů, čímž proces zjednoduší a urychlí.
