Seminární práce je písemný úkol a standardně též podmínka k získání zápočtu na vysoké či vyšší odborné škole (řidčeji seminární práce zpracovávají též středoškoláci).
Rozsah i konkrétní forma „seminárky“ se mírně liší v závislosti na studijním oboru a předmětu. Maximální délka obvykle činí 9000 znaků, tj. 5 stránek. Na rozdíl od referátu bývá výstupem pouze text, nikoli jeho přednes.
Kvalitní seminární práce předpokládá kritickou reflexi odborné literatury a schopnost z ní citovat. Text seminárky nesmí studijní literaturu pouze tlumočit, ale přinést vlastní analytické, komparativní či syntetické uchopení tématu.
Seminární práce musí mít přehlednou strukturu. Základní členění je na úvod, stať a závěr, které doplňuje přehledný seznam použité literatury. Součástí může být příloha (text, tabulka, graf, schéma apod.). Při citaci ze sekundární literatury je nutné držet se pravidel stanovených citační normou a předpisy dané univerzity.
Výběr tématu je prvním a naprosto zásadním krokem k úspěšnému zvládnutí závěrečné práce. Především se odrazí na její celkové kvalitě a výsledném hodnocení. To ale není všechno, závěrečná práce nemusí být jen podmínkou k získání titulu, může pro vás znamenat mnohem víc. Zjistěte, co všechno vaše závěrečná práce – a s ní související výběr tématu – ovlivní.
Více
S pojmem autorství úzce souvisí autorský zákon a ochrana uměleckého či vědeckého díla, jakožto výsledků tvůrčí činnosti. Také u seminárních prací jsou plagiáty přísně postihovány, a to až vyloučením ze studia. Proto doslovné pasáže z literatury důsledně citujte a nezapomínejte uvádět název titulu, autora a další informace.
Více
