Podrobněji o jednotlivých etapách výzkumu se dočtete níže. Tyto metody jsou vhodné pro složitější seminární práce a také pochopitelné práce diplomové a bakalářské.
Začátek této etapy je stanoven v době určení tématu odborné práce, tedy zadáním konkrétního výzkumu odborné práce. Součástí je nastudování odborné literatury sledované problematiky a průzkum terénu (poznávání prostředí výzkumu). V této fázi je nutné, aby „pisatel/student“ konzultoval odborné záměry, jelikož je tato etapa výzkumu velmi náročná na časovou dotaci,ale je i nejdůležitější, jelikož na kvalitě této fáze závisí i výsledek celé odborné práce. Nedostatky by měly být odstraněny již v přípravné fázi, jelikož v průběhu výzkumu se nemohou už odstraňovat, byl by narušen celý proces šetření. Fáze je zakončena zpracováním odborné práce, která je objasněna zpravidla oponenturou. Při používání kvantitavních přístupů ve výzkumu je obvzvlášť stanovit hypotézy. Výzkum by měl především odpovídat na otázky: Kdo? (kdo bude výzkum řešit – „student/pisatel“), Co? (vymezení terminologie a pojmů výzkumu, které je nutné operacionalizovat, určení vzorku a problému), Kdy? (určení rozvrhu práce v podobě osnovy a harmonogramu na jednotlivé části a podčásti odborné práce až do oponentního řízení), Kde? (přesné vymezení místa určení výzkumu), Jak? (velmi důležité vybrat přiměřené výzkumné metody, techniky a určení přístupu zpracování kvantitativního či kvalitativního, nebo dokonce obou v kombinaci metod), Proč? (odůvodnění vybraného postupu a metod, vysvětlení a agrumentace rozhodnutí), Zač? (určení nákladů na potřebný výzkum a zpracování).
Za použití výzkumných technik a nástrojů (anketa, rozhovory, pozorování etc.) znamená získávat informace od respondentů (shromažďování primárních dat z terénu). “Pisatel/student” vytváří vhodné poznámky v průběhu pobytu v terénu, které následně zpracovává do odborného textu. Je nutné, aby nezapomněl veškeré získané informace zkontrolovat a ověřil si pravdivost jednotlivých výpovědí, přičemž bude nucen některé neúplné či nepoužitelné v rámci relevance vyřadit.
Představuje zpracování velkého počtu informací, kdy dochází k prvnímu, druhému či dalšímu třídění informací pomocí kumulativních a relativních četností. V kvantitativních přístupech se stanovuje hladina významnosti na základě, které je možné buď hypotézy zamítat či potvrdit. Pro testování hypotéz se používají nejčastěji Chí-kvadrát či korelační koeficient. V kvalitativních přístupech je možné použití kontingenčních tabulek etc.
Již představuje komplexní vyjádření výsledků analýzy, které má “pisatel/čtenář” k dispozici, je nutné aby zprvu charakterizoval vybraný vzorek, jednotlivě vysvětluje předem stanovené otázky, které testovaly určené hypotézy. Interpretace výsledků se uzavírá v krátkém souhrnu dosaženými cíli, které byli předem “pisatelem/čtenářem” určeny. Návrhy a doporučení na zlepšení současného stavu sledované problematiky jsou nezbytnou součástí interpretase výsledků analýz.
Představuje finální verzi odborné práce, kterou “pisatel/student” předá vedoucímu práce a končí po schválení a doporučení odborníků diskusí u obhajoby.
Pod pojmem abstrakt v bakalářské práci si můžeme představit krátkou a zároveň výstižnou charakteristiku obsahu celé práce, jenž vypracovává sám autor. Jedná se o krátké shrnutí obsahu, které zahrnuje způsob řešení, použité metody a výsledky šetření.
Více
Často si klademe otázku, jaký je rozdíl mezí abstraktem a anotací. Text níže vysvětlí základní rozdíly.
Více
Odborné vědecké práce (bakalářské/diplomové/MBA/disertační etc.) tvoří zpravidla předem stanovené zadání, které je členěno do logických navazujících bodů, proto se tyto práce strukturují do jednotlivých pasáží, resp. kapitol. Zásadní podmínkou obhajoby každé takové odborné práce je splnění všech bodů zadání. Charakter a forma zpracovávaného tématu či sledované problematiky dále pak stanovuje obsahovou strukturu.
Více
