Jak řešit praktickou část bakalářky či diplomky...

Jak řešit praktickou část bakalářky či diplomky...

Na začátku psaní úvodu je dobré si uvědomit, jakým vědeckým problémem se bude „pisatel/čtenář“ zabývat. Vědecký problém představuje typ vědecké otázky, na kterou ve studovaném oboru nenacházíme přiměřenou odpověď. V daném oboru na ní mají pouze částečné poznatky, nebo nenašli ještě odpověď v komplexním rozsahu či v souladu s využitím v praxi. Je nutné tedy, aby se „pisatel/student“ zaměřil na mnohem detailnější vysvětlení problematiky a rozvíjel teoretické znalosti i praktické dovednosti v dané oborové oblasti, které obohatí i ostatní ve vědeckém oboru. Ovšem tato okolnost neznamená neznalost problematiky, ovšem požaduje po nás přesáhnout obzor vlastních znalostí o dané problematice a dosáhnout poznání za hranicí.

Každá odborná práce (bakalářské či diplomové práce) vyžaduje formulovat vědecký problém, který považován za nejvýznamnější a nejnáročnější etapu takové práce. Na správné a výstižné formulaci vědeckého problému a cíli výzkumu záleží totiž nejdůležitější část, a to návrhové řešení a závěry, které má vzbudit v odborném čtenáři jeho konečný dojem. Pokud si „pistatel/student“ neví rady, jakým způsobem stanovit vědecký problém, může ho vyjádřit přesně stanovenou otázkou.

Stanovení výzkumného problému jako první krok praktické části práce

V každé vědě a v každém různém sledovaném problému je přetváření informací různě složité, ale také různě spolehlivé. Stanovením výzkumného problému začínají všechny výzkumy. Umění zpracovat analytickou část odborné práce je založen do určité míry na výstižném stanovení nejasností a problémů. Místo toho, aby „pisatel/čtenář“ otázku jen zodpověděl, měl by se snažit pochopit události, jak se ve skutečnosti odehrávají. Není možné, aby nějakou část výzku odděloval od ostatních (jelikož i v průběhu analýzy se mohou vyskytovat nové problémy, výzkumná otázka může vést k dalším, které si předtím „pistatel/čtenář“ neuvědomil).

Postup pro správné zpracování praktické části

Na začátku analytické části procesu výzkumu je dobré, aby byly posouzeny již dosavadní výsledky a pozorování sledované problematiky. Je možné, že už předchozí výzkumníci námi sledovaný problém dostatečně objasnili, proto je nutné aby se „pisatel/čtenář“ seznámil s již publikovanými odbornými studiemi na obdobné téma.

V další etapě je nutné, aby „pisatel/čtenář“ jasně formuloval předmět výzkumu. Pokud již existuje rozhodující odborná vědecká práce od ostatních výzkumníků, může si „pisatel/čtenář“ udělat ucelenou a konkrétní představu, jaký má ke zkoumanému problému zaujmout postavení. Z již utvořené představy je možné, aby stanovil potřebnou konkrétní hypotézu. Má-li být jeho analytická část odborné diplomové či bakalářské práce účelná, je nutné aby hypotézu stanovil takovým způsobem, že bude umožněno její ověření či vyvrácení.

Dalším „pisatelovým/čtenářovým“ krokem je rozhodnutí, jakým způsobem shromáždí potřebné prameny (materiál čili informace). O existenci výzkumných metod, kterých existuje celá řada, budeme hovořit později. Volba metody se odvíjí od hlavních cílů výzkumu a také celého zaměření odborné práce, resp. se odvíjí od skutečnosti, jakými hledisky se bude „pisatel/čtenář“ zabývat. Občas se střetne také s neočekávanými praktickými obtížemi. Dosažené výsledky jsou proto občas velmi zavádějící.

Pokud už „pisatel/čtenář“ získal a zajistil potřebný materiál, který bude nezbytně potřebovat v analytické části odborné práce (diplomové i bakalářské) čili analýze, tak to neznamená, že se nesetká v průběhu výzkumu s dalšími obtížemi. Zásadní potíže totiž vznikou v době, kdy bude potřebovat dojít ze získaných informací k závěrům a uvádět je do souvislosti s předmětem výzkumu. Občas „pisatel/student“ dosáhne výstižných odpovědí na otázky, na které se ve výzkumu zaměřoval, ale setkáváme se z mnoha výzkumy, které k jasným závěrům nevedly.

Odborná práce má deskriptivní charakter výzkumu a je nutné, aby byly zdůvodněny všechny závěry, které „pisatel/student“ v práci zmínil, respektive zveřejnil.

  • SeminarkyZa1
  • 11.06.2015
  • 0

RYCHLE VYŘEŠÍME, CO VÁS TRÁPÍ. VYBERTE SI NÍŽE.



JIŽ DO 12 DNŮ

Nečtěnější blog

Od prvního písmene k odevzdání – jak si naplánovat bakalářku

  • 05.11.2018
  • 0

Na bakalářskou práci máte obvykle celé dva semestry. Na první pohled se to může zdát jako dlouhá doba. Opak je ale pravdou. Semestr za semestrem uteče jako voda a vy budete nervózně dopisovat poslední řádky pár dní před odevzdáním celé práce. Nepodceňte plánování a začněte včas. Určitě jste už slyšeli historky o tom, jak lidé zvládli napsat bakalářku za týden. Pokud se ale v daném tématu příliš neorientujete, půjde to velmi těžko. Na výsledku to navíc bude znát a ten stres za to rozhodně nestojí.

Více

Výběr tématu a charakteristika úvodu u bakalářské či diplomové práce

  • 07.05.2015
  • 0

Doporučujeme, aby si student „pisatel“ velmi dobře zvážil výběr tématu odborné práce, jelikož výběr tématu musí odpovídat nejen studovanému oboru, kterým se chce v budoucnosti zabývat, ale také jeho vědomostem, které získal během let studia. Velmi žádoucí je pak umění navázat téma do praktického využití, i když je možné psát na teoretičtější bázi s praktickým použitím, popřípadě navázat na konkrétní výzkum již v praxi provedený. Vzhledem k tomu, že právě zvolené témata stanovují limity psaní odborných prací, doporučujeme, aby student „pisatel“ tedy volil témata, v kterých velmi dobře orientuje a rozumí jak teorii, tak dokáže v budoucnosti implementovat do praktického provedení.

Více

Volba tématu

  • 11.06.2018
  • 0

Správné téma je základem úspěchu. Jak ale vybrat to pravé? Máte-li možnost, zvolte si téma, které vás zajímá. Pokud takové téma v nabídce není, postupujte pragmaticky. Zamluvte si téma, k němuž snadno seženete literaturu, které nevyžaduje časově náročné rešerše a alespoň něco o něm víte. Potom to půjde jako po másle.

Více

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Plné znění pravidel pro zpracování osobních údajů. Další informace