[Blog]

Jak řešit praktickou část bakalářky či diplomky...

Na začátku psaní úvodu je dobré si uvědomit, jakým vědeckým problémem se bude „pisatel/čtenář“ zabývat. Vědecký problém představuje typ vědecké otázky, na kterou ve studovaném oboru nenacházíme přiměřenou odpověď. V daném oboru na ní mají pouze částečné poznatky, nebo nenašli ještě odpověď v komplexním rozsahu či v souladu s využitím v praxi. Je nutné tedy, aby se „pisatel/student“ zaměřil na mnohem detailnější vysvětlení problematiky a rozvíjel teoretické znalosti i praktické dovednosti v dané oborové oblasti, které obohatí i ostatní ve vědeckém oboru. Ovšem tato okolnost neznamená neznalost problematiky, ovšem požaduje po nás přesáhnout obzor vlastních znalostí o dané problematice a dosáhnout poznání za hranicí.

Každá odborná práce (bakalářské či diplomové práce) vyžaduje formulovat vědecký problém, který považován za nejvýznamnější a nejnáročnější etapu takové práce. Na správné a výstižné formulaci vědeckého problému a cíli výzkumu záleží totiž nejdůležitější část, a to návrhové řešení a závěry, které má vzbudit v odborném čtenáři jeho konečný dojem. Pokud si „pistatel/student“ neví rady, jakým způsobem stanovit vědecký problém, může ho vyjádřit přesně stanovenou otázkou.

Stanovení výzkumného problému jako první krok praktické části práce

V každé vědě a v každém různém sledovaném problému je přetváření informací různě složité, ale také různě spolehlivé. Stanovením výzkumného problému začínají všechny výzkumy. Umění zpracovat analytickou část odborné práce je založen do určité míry na výstižném stanovení nejasností a problémů. Místo toho, aby „pisatel/čtenář“ otázku jen zodpověděl, měl by se snažit pochopit události, jak se ve skutečnosti odehrávají. Není možné, aby nějakou část výzku odděloval od ostatních (jelikož i v průběhu analýzy se mohou vyskytovat nové problémy, výzkumná otázka může vést k dalším, které si předtím „pistatel/čtenář“ neuvědomil).

Postup pro správné zpracování praktické části

Na začátku analytické části procesu výzkumu je dobré, aby byly posouzeny již dosavadní výsledky a pozorování sledované problematiky. Je možné, že už předchozí výzkumníci námi sledovaný problém dostatečně objasnili, proto je nutné aby se „pisatel/čtenář“ seznámil s již publikovanými odbornými studiemi na obdobné téma.

V další etapě je nutné, aby „pisatel/čtenář“ jasně formuloval předmět výzkumu. Pokud již existuje rozhodující odborná vědecká práce od ostatních výzkumníků, může si „pisatel/čtenář“ udělat ucelenou a konkrétní představu, jaký má ke zkoumanému problému zaujmout postavení. Z již utvořené představy je možné, aby stanovil potřebnou konkrétní hypotézu. Má-li být jeho analytická část odborné diplomové či bakalářské práce účelná, je nutné aby hypotézu stanovil takovým způsobem, že bude umožněno její ověření či vyvrácení.

Dalším „pisatelovým/čtenářovým“ krokem je rozhodnutí, jakým způsobem shromáždí potřebné prameny (materiál čili informace). O existenci výzkumných metod, kterých existuje celá řada, budeme hovořit později. Volba metody se odvíjí od hlavních cílů výzkumu a také celého zaměření odborné práce, resp. se odvíjí od skutečnosti, jakými hledisky se bude „pisatel/čtenář“ zabývat. Občas se střetne také s neočekávanými praktickými obtížemi. Dosažené výsledky jsou proto občas velmi zavádějící.

Pokud už „pisatel/čtenář“ získal a zajistil potřebný materiál, který bude nezbytně potřebovat v analytické části odborné práce (diplomové i bakalářské) čili analýze, tak to neznamená, že se nesetká v průběhu výzkumu s dalšími obtížemi. Zásadní potíže totiž vznikou v době, kdy bude potřebovat dojít ze získaných informací k závěrům a uvádět je do souvislosti s předmětem výzkumu. Občas „pisatel/student“ dosáhne výstižných odpovědí na otázky, na které se ve výzkumu zaměřoval, ale setkáváme se z mnoha výzkumy, které k jasným závěrům nevedly.

Odborná práce má deskriptivní charakter výzkumu a je nutné, aby byly zdůvodněny všechny závěry, které „pisatel/student“ v práci zmínil, respektive zveřejnil.

Sdílet

Podobné články

18. 06. 2015

Teoretická část

Jak již bylo řečeno v předešlé kapitole každý výzkum je nutné začít tedy určením výzkumného problému. „Pisatel/student“ definuje, co má v záměru zkoumat. Od tohoto určení problému se odehrává další postup odborné práce.

04. 06. 2018

Jak psát bakalářskou a diplomovou práci

Od výběru tématu bakalářské nebo diplomové práce až po jejich odevzdání čeká studenta spousta strastí a překážek. Na závěr však přijde jedna velká radost a konečně klid. Pokud jste teprve na začátku, zjistěte, čím si budete muset projít.

21. 05. 2015

Jak si představit výzkum a jeho teoretické vymezení?

„Empirický“ výzkum je jeden z výzkumů, který představuje logický, oganizovaný a systematický proces, který využívá empirická data. Zpravidla je založen na zkušenostech nebo pozorování sledovaného jevu. Cílem výzkumu je získat data, respektive sledované informace o světe a některých jeho vlastnostech. Dílčími cíli výzkumu mohou být explorace – průzkumy (tedy hrubé chápání sledovaného jevu), deskripce – popisy (přesné měření a popisy vlastností sledovaných jevů, resp. jak? Kolik? co?) a v neposlední řadě explanace – vysvětlení (poznání a popis vnitřních vztahů mezi vlastnostmi sledovaného jevu, tj. Proč?). Například v sociálních vědách se můžeme setkat s konceptuálně-filosofickým výzkumem, historickým výzkumem.

Novinky do vašeho e-mailu

Získejte informace, jak si zjednodušit studium a bonusy zdarma

Odesláním formuáře souhlasíte se Zásadami ochrany osobních údajů

Copyright © seminarkyza1.cz 2024

Převodem logo Mastercard logo Gopay logo Visa logo