Neodmyslitelnou součástí většiny bakalářských a diplomových prací je praktická část, která se soustředí na určitý výzkum. Zkoumat určitou problematiku je přitom možné buď kvantitativně, nebo kvalitativně. Velice častá je také kombinace obou těchto metod, které se vzájemně mohou skvěle doplňovat. Nyní se ale zaměříme především na kvalitativní výzkum a jeho využití v praxi.
Dle výkladového slovníku termín kvalita označuje souhrn vlastností nebo znaků, kterými se určitý předmět či jev liší od ostatních. Z toho jasně vyplývá, co je předmětem kvalitativního výzkumu – tedy zkoumání znaků a odlišností v rámci jednoho předmětu nebo individua, případně určité skupiny. K vyhodnocení dat se v rámci kvalitativního výzkumu nevyužívá statistických metod.
Cílem kvalitativního výzkumu je pochopit zkoumaný jev. Bádání je přitom založeno na principu indukční analýzy, kdy budujete hypotézu (nebo dokonce teorii) na základě informací, které získáváte v průběhu výzkumu.
Ačkoli vyžaduje ve srovnání s kvantitativním výzkumem mnohem méně respondentů, bývá většinou časově mnohem náročnější.
Příklady kvalitativních výzkumů:
Stejně jako u kvantitativního výzkumu začněte nejprve se stanovením výzkumného problému. Ujasněte si, co chcete v rámci svého experimentu zjistit. Důkladně prozkoumejte odbornou literaturu a podívejte se na danou problematiku z více úhlů pohledu. Na závěr vyslovte výzkumnou otázku, případně několik otázek, na které budete hledat při výzkumu odpověď.
Mějte přitom na paměti, že výzkum musí být v první řadě proveditelný. Pokud bude vaše zaměření příliš široké, zřejmě se vám nepodaří experiment dokončit v rozumném čase.
Správný výběr vzorku je pro kvalitativní výzkum v bakalářské či diplomové práci klíčový, jelikož se jedná o hlavní zdroj dat. Pro zjednodušení se nyní zaměříme na výběr výzkumného vzorku, který sestává z lidí, tedy respondentů.
Nejprve určete cílovou skupinu a poté zvolte vhodnou metodu výběru jednotlivých respondentů. Vybírat můžete z celé populace nebo určité skupiny lidí podle zaměření vaší výzkumné otázky. Například se bude týkat učitelů na základní škole – potom nebudete vybírat z celé populace, ale pouze ze skupiny těchto učitelů. Samotný výběr by měl být současně co nejvíce náhodný, aby nebylo možné výsledek ovlivnit a znehodnotit tak získaná data.
V rámci kvalitativního výzkumu se vedou rozhovory, vyplňují dotazníky nebo provádí pozorování. Vše je přitom nestrukturované nebo polostrukturované. Pokládané otázky musí být srozumitelné, jednoznačné a bez emocionálního zabarvení.
Pokud se rozhodnete například pro dotazníky, máte na výběr hned z několika možností – elektronické nebo telefonické dotazníky, případně dotazníky vyplňované přímo s respondentem. Záleží zároveň na vašich časových možnostech a cílové skupině. Pokud se bude jednat třeba o lidi v důchodovém věku, pravděpodobně nemá smysl elektronický dotazník.
Jakmile budete mít ve všem jasno, začněte sbírat potřebné informace, budovat hypotézu nebo teorii. Při kvalitativním výzkum si však nezapomeňte udržet určitý odstup a nebuďte příliš subjektivní. Stejně tak se vám bude hodit kritická analýza, která je pro tento typ experimentu často nezbytně nutná.
Často si klademe otázku, jaký je rozdíl mezí abstraktem a anotací. Text níže vysvětlí základní rozdíly.
Více
Odborné vědecké práce (bakalářské/diplomové/MBA/disertační etc.) tvoří zpravidla předem stanovené zadání, které je členěno do logických navazujících bodů, proto se tyto práce strukturují do jednotlivých pasáží, resp. kapitol. Zásadní podmínkou obhajoby každé takové odborné práce je splnění všech bodů zadání. Charakter a forma zpracovávaného tématu či sledované problematiky dále pak stanovuje obsahovou strukturu.
Více
Pište buď v tzv. autorském plurálu (1. osoba množného čísla), anebo klasicky v 1. osobě singuláru – což je u textu menšího rozsahu, jakým je seminární práce, vhodnější. Zvolenou gramatickou osobu pak důsledně dodržujte v celém textu!
Více
