Neodmyslitelnou součástí většiny bakalářských a diplomových prací je praktická část, která se soustředí na určitý výzkum. Zkoumat určitou problematiku je přitom možné buď kvantitativně, nebo kvalitativně. Velice častá je také kombinace obou těchto metod, které se vzájemně mohou skvěle doplňovat. Nyní se ale zaměříme především na kvalitativní výzkum a jeho využití v praxi.
Dle výkladového slovníku termín kvalita označuje souhrn vlastností nebo znaků, kterými se určitý předmět či jev liší od ostatních. Z toho jasně vyplývá, co je předmětem kvalitativního výzkumu – tedy zkoumání znaků a odlišností v rámci jednoho předmětu nebo individua, případně určité skupiny. K vyhodnocení dat se v rámci kvalitativního výzkumu nevyužívá statistických metod.
Cílem kvalitativního výzkumu je pochopit zkoumaný jev. Bádání je přitom založeno na principu indukční analýzy, kdy budujete hypotézu (nebo dokonce teorii) na základě informací, které získáváte v průběhu výzkumu.
Ačkoli vyžaduje ve srovnání s kvantitativním výzkumem mnohem méně respondentů, bývá většinou časově mnohem náročnější.
Příklady kvalitativních výzkumů:
Stejně jako u kvantitativního výzkumu začněte nejprve se stanovením výzkumného problému. Ujasněte si, co chcete v rámci svého experimentu zjistit. Důkladně prozkoumejte odbornou literaturu a podívejte se na danou problematiku z více úhlů pohledu. Na závěr vyslovte výzkumnou otázku, případně několik otázek, na které budete hledat při výzkumu odpověď.
Mějte přitom na paměti, že výzkum musí být v první řadě proveditelný. Pokud bude vaše zaměření příliš široké, zřejmě se vám nepodaří experiment dokončit v rozumném čase.
Správný výběr vzorku je pro kvalitativní výzkum v bakalářské či diplomové práci klíčový, jelikož se jedná o hlavní zdroj dat. Pro zjednodušení se nyní zaměříme na výběr výzkumného vzorku, který sestává z lidí, tedy respondentů.
Nejprve určete cílovou skupinu a poté zvolte vhodnou metodu výběru jednotlivých respondentů. Vybírat můžete z celé populace nebo určité skupiny lidí podle zaměření vaší výzkumné otázky. Například se bude týkat učitelů na základní škole – potom nebudete vybírat z celé populace, ale pouze ze skupiny těchto učitelů. Samotný výběr by měl být současně co nejvíce náhodný, aby nebylo možné výsledek ovlivnit a znehodnotit tak získaná data.
V rámci kvalitativního výzkumu se vedou rozhovory, vyplňují dotazníky nebo provádí pozorování. Vše je přitom nestrukturované nebo polostrukturované. Pokládané otázky musí být srozumitelné, jednoznačné a bez emocionálního zabarvení.
Pokud se rozhodnete například pro dotazníky, máte na výběr hned z několika možností – elektronické nebo telefonické dotazníky, případně dotazníky vyplňované přímo s respondentem. Záleží zároveň na vašich časových možnostech a cílové skupině. Pokud se bude jednat třeba o lidi v důchodovém věku, pravděpodobně nemá smysl elektronický dotazník.
Jakmile budete mít ve všem jasno, začněte sbírat potřebné informace, budovat hypotézu nebo teorii. Při kvalitativním výzkum si však nezapomeňte udržet určitý odstup a nebuďte příliš subjektivní. Stejně tak se vám bude hodit kritická analýza, která je pro tento typ experimentu často nezbytně nutná.
Na začátku psaní úvodu je dobré si uvědomit, jakým vědeckým problémem se bude „pisatel/čtenář“ zabývat. Vědecký problém představuje typ vědecké otázky, na kterou ve studovaném oboru nenacházíme přiměřenou odpověď. V daném oboru na ní mají pouze částečné poznatky, nebo nenašli ještě odpověď v komplexním rozsahu či v souladu s využitím v praxi. Je nutné tedy, aby se „pisatel/student“ zaměřil na mnohem detailnější vysvětlení problematiky a rozvíjel teoretické znalosti i praktické dovednosti v dané oborové oblasti, které obohatí i ostatní ve vědeckém oboru. Ovšem tato okolnost neznamená neznalost problematiky, ovšem požaduje po nás přesáhnout obzor vlastních znalostí o dané problematice a dosáhnout poznání za hranicí.
Více
Nedoporučujeme řešit téma, které povede k bezvýznamným výsledkům (tedy banálním, které si snadno každý domyslí). Nevhodná jsou taktéž témata, která jsou v současnosti ve fázi řešení či téma v současnoti diskutované (z důvodu nedostatku literatury), ovšem pro zkušeného „pisatele/studenta“ právě takové téma může být naopak přínosem (přidanou hodnotou).
Více
Základem správně stanovených hypotéz jsou známé poznatky, ovšem je nutné aby překračovaly (hypotézy) jejich hranice, přičemž také mají stanovovat nová tvrzení jako předpoklady, které se mohou prokazovat či vyvrátit. Chápat hypotézu jako takovou je však mnohem více charakterizované než bylo v tomto širším smyslu pojato, můžeme tedy považovat již uvedené předpoklady hypotéz za velmi úzké. Úzce pojato z důvodu pokládání předpokladu za jeden podstatný znak hypotézy. Tento znak hypotézy slouží k poznání předmětu a jeho zákonitostí i vlastností. S hlavní myšlenkou výzkumu vzniká hypotéza, která je podmíněna objektivností.
Více
