„Pisatel“ si může zvolit určitý typ, jak vědeckou práci zpracovat. Je možné zvolit jednu nebo kombinaci následujících forem zpracování vědeckých prací:
Představuje důkladně shromážděné informace a zpracovává sledované téma o podstatnou literaturu (podmínečně obsahuje i cizojazyčná díla, min. 2), obsahuje i historický vývoj sledovaného jevu až do současného stavu, diskusi různých názorů v konfrontaci s odbornou literaturou, případně i vizi do budoucna.
Procesově je zaměřený na splnění předem stanoveného cíle v předem stanoveném časovém horizontu s přesně určeným nákladovým rozpočtem a výstupy projektu. Projekt je specifikován jednotlivými požadavky zadavatele a způsobem řešení řešitele, který vymezí jednotlivé parametry jeho řešení pomocí specifikovaných aktivit, možná rizika a omezení.
Poté, co si „pisatel/student“ vybral aktuální téma, ke kterému shromažďuje aktuality poslední doby i z minulosti řečené, také pohled na problematiku z jiných zemí světa. Po prostudování odborné literatury k problému, dokáže argumentovat pro a proti a vyjádřit své názory na sledované problematiky, nakonec obhájí své vlastní názory.
Podmínkou je řádná dokumentace sledovaného případu ve spojení s odbornou teoretickou studií sledovaného problému.
Vychází ze zpracování sekundárních či primárních dat, kdy používá kvantitativních či kvalitativních přístupů. Představuje výsledky analytického zpracování za použití vhodné metodologie. Zpracované výsledky vyžadují správnou a výstižnou interpretaci na základě, které se doporučují vhodné návrhy řešení a doporučení k řešení sledované problematiky.
Je vhodné především pro bakalářské práce, diplomové, absolvenstké i eseje i či MBA práce.
„Empirický“ výzkum je jeden z výzkumů, který představuje logický, oganizovaný a systematický proces, který využívá empirická data. Zpravidla je založen na zkušenostech nebo pozorování sledovaného jevu. Cílem výzkumu je získat data, respektive sledované informace o světe a některých jeho vlastnostech. Dílčími cíli výzkumu mohou být explorace – průzkumy (tedy hrubé chápání sledovaného jevu), deskripce – popisy (přesné měření a popisy vlastností sledovaných jevů, resp. jak? Kolik? co?) a v neposlední řadě explanace – vysvětlení (poznání a popis vnitřních vztahů mezi vlastnostmi sledovaného jevu, tj. Proč?). Například v sociálních vědách se můžeme setkat s konceptuálně-filosofickým výzkumem, historickým výzkumem.
Více
Základem správně stanovených hypotéz jsou známé poznatky, ovšem je nutné aby překračovaly (hypotézy) jejich hranice, přičemž také mají stanovovat nová tvrzení jako předpoklady, které se mohou prokazovat či vyvrátit. Chápat hypotézu jako takovou je však mnohem více charakterizované než bylo v tomto širším smyslu pojato, můžeme tedy považovat již uvedené předpoklady hypotéz za velmi úzké. Úzce pojato z důvodu pokládání předpokladu za jeden podstatný znak hypotézy. Tento znak hypotézy slouží k poznání předmětu a jeho zákonitostí i vlastností. S hlavní myšlenkou výzkumu vzniká hypotéza, která je podmíněna objektivností.
Více
Odborné vědecké práce (bakalářské/diplomové/MBA/disertační etc.) tvoří zpravidla předem stanovené zadání, které je členěno do logických navazujících bodů, proto se tyto práce strukturují do jednotlivých pasáží, resp. kapitol. Zásadní podmínkou obhajoby každé takové odborné práce je splnění všech bodů zadání. Charakter a forma zpracovávaného tématu či sledované problematiky dále pak stanovuje obsahovou strukturu.
Více
