Od zadání závěrečné práce k jejímu odevzdání vás čeká množství dřiny a velká míra sebezapření. Nyní se podíváme na stadia tvorby závěrečné práce a prozradíme vám, jak si s nimi poradit.
Nejprve se pořádně zamyslete a zkuste přijít na to, co vás ve vašem oboru asi nejvíc láká. Pokud máte hned jasno, radujte se. Každý nemá takové štěstí.
S rozhodnutím ohledně tématu vaší závěrečném práce vám pomůže třeba i to, kam chcete po studiích směřovat. Pro inspiraci můžete využít třeba portál Theses.cz, kde si vyhledáte již zpracované bakalářské práce nebo diplomky z vašeho oboru. Pokud ani potom nebudete vědět, počkejte si na zveřejnění volných témat od nejrůznějších školitelů. Jistě tam najdete téma, které vás na první pohled zaujme.
Pokud víte, o čem chcete psát, ale nemáte školitele, čeká vás další náročný úkol. Čím dřív s hledáním školitele začnete, tím líp pro vás. Většina těch dobrých má často velmi brzo plno.
V případě, že si vyberete některé ze zveřejněných volných témat, získáte tak rovnou i svého školitele, který téma zadal. Pokud však víte, o čem chcete psát, nespoléhejte na to, že mezi navrženými tématy bude to vaše. A co víc, že zrovna vás si školitel vybere.
Jakmile budete mít svého školitele v kapse, domluvte se s ním, co od vás očekává a jak si představuje zpracování vaší práce.
Jakmile budete mít téma i školitele, začněte s hledáním literárních zdrojů a získáváním potřebných znalostí. Tento krok je velmi důležitý, nabyté znalosti vám pomohou obzvlášť v počátcích při sestavení osnovy a rozvržení úkolů.
Při zpracování závěrečné práce byste měli rozhodně začít s hrubým návrhem osnovy. Není důležité v tomto kroku dospět do její konečné podoby, ale navrhnout jakousi kostru celé práce. Osnovu je dobré následně konzultovat s vaším školitelem, některé body následně doplnit, případně odstranit.
Návrh praktické části je také důležitý. Díky němu získáte představu o její náročnosti a lépe si rozvrhnete čas.
Jakmile bude osnova připravená, začněte psát. Celou práci si rozdělte na menší části a stanovte si datum, kdy je dokončíte. Jedná se o základní pravidlo pro zvládnutí dlouhodobých úkolů. Při zpracování práce se přitom držte své osnovy, která vás udrží v tématu a napoví vám, až nebudete vědět, jak dál.
Nezapomínejte postupně pracovat na seznamu použité literatury. Rozhodně se nevyplácí tento krok nechat až na závěr, jelikož nebudete mít přehled v tom, jaké informace jste čerpali a odkud – a přinejmenším se z toho zblázníte.
Někteří studenti s úvodem začínají. Dle názorů většiny je však lepší nechat úvod až na konec. Lépe tak dokážete popsat cíle práce. Nikoho zřejmě nepřekvapí, že závěr se zpracovává také, až máte text s praktickou částí hotový.
Součástí každé závěrečné práce by měl být také abstrakt, který je často požadován vždy ve dvou jazycích. V jazyce, ve kterém je psaná práce, a v jazyce cizím. Je důležité upozornit na to, že abstrakt závěrečné práce není jen jinak napsaný úvod a jeho obsah se tak od úvodu v mnohém liší.
Jedná se o stručné shrnutí celé práce. Uvádí čtenáře do tématu, popisuje cíle práce a použité metody. Stejně tak shrnuje celou práci včetně zjištěných výsledků.
Na závěr byste měli ještě provést důkladnou kontrolu, při které se zaměřte hlavně na správné formátování a gramatické chyby. Informace ohledně požadavků na formátování najdete v metodické příručce pro zpracování závěrečných prací určené pro vaši školu i váš obor. Kontrolu gramatiky můžete provést svépomocí, poprosit známé nebo využít služeb profesionálního korektora.
Klíčová je však především kontrola obsahu práce. Hotový text byste proto měli po částech a ideálně v domluvených termínech posílat svému vedoucímu.
Jakmile provedete závěrečnou kontrolu své diplomové nebo bakalářské práce, přijde na řadu tisk a odevzdání práce. Výrobu desek je však vhodné objednávat s předstihem, jelikož může trvat třeba i týden nebo dva. Jejich podobu přece znáte a není tak důvod s tím otálet.
Před tiskem ještě zkontrolujte, zda jsou obrázky a grafy na svém místě a jestli je název vaší práce správný. Poté už jen stačí do stanoveného termínu práci odevzdat a můžete pomalu začít s přípravou na její obhajobu.
Tak či onak, pokud jste teprve na začátku, čeká váš ještě hodně práce. Hurá do toho!
Na začátku psaní úvodu je dobré si uvědomit, jakým vědeckým problémem se bude „pisatel/čtenář“ zabývat. Vědecký problém představuje typ vědecké otázky, na kterou ve studovaném oboru nenacházíme přiměřenou odpověď. V daném oboru na ní mají pouze částečné poznatky, nebo nenašli ještě odpověď v komplexním rozsahu či v souladu s využitím v praxi. Je nutné tedy, aby se „pisatel/student“ zaměřil na mnohem detailnější vysvětlení problematiky a rozvíjel teoretické znalosti i praktické dovednosti v dané oborové oblasti, které obohatí i ostatní ve vědeckém oboru. Ovšem tato okolnost neznamená neznalost problematiky, ovšem požaduje po nás přesáhnout obzor vlastních znalostí o dané problematice a dosáhnout poznání za hranicí.
Více
Nevíte, kde najít kvalitní zdroje k vypracování Vaší práce? Nemůžete najít dostatek zdrojů a informací k tvorbě práce? Nemáte čas se probírat velkým množstvím zdrojů? Potřebujete vytvořit seznam kvalitní literatury k Vašemu tématu? Nevíte, jak má seznam literatury vypadat, a které údaje nesmí při názvu knihy chybět?
Více
Každý je tak trochu nervák. Na někom to není tolik vidět, jiný zas vypadá, že se na místě sesype. V každém případě je potřeba umět se svou nervozitou pracovat. Nejenže má negativní vliv na vaše zdraví, také vám může u obhajoby závěrečné práce pěkně zavařit. Chcete-li se ale své trémy nadobro zbavit, tak pro vás máme špatnou zprávu. Nikdy se jí totiž úplně nezbavíte a vždy vás bude tak trochu strašit. Pokud ji však ovládnete, můžete ji využít ve svůj prospěch. Nervozita je totiž nejen nepříjemný pocit, ale zároveň také jakýsi motor, který žene k lepším výsledkům. Pojďme se tedy podívat, jak se dá nervozita ovládnout. Nenechte se však odradit, je to běh na dlouhou trať, ale výsledek stojí za to.
Více
