[Blog]

Srovnání školních prací: co se po vás chce a jak mají vypadat?

Každý student se čas o času setká s nějakou písemnou prací, která ověří jeho znalosti a schopnost porozumět tématu. V tomto článku jsme pro vás připravili srovnání nejčastějších školních prací, které musí středoškolští i vysokoškolší studenti zpracovávat v průběhu školního roku nebo semestru.

Seminární práce

Seminární práce jsou záležitostí především vysokoškolských studentů, kteří se s nimi mohou v některých oborech setkat opravdu velmi často.

Seminární práce se píšou v souvislosti s nějakým odborným seminářem, který může/nemusí být pro studenty povinný. Jejich cílem je přitom rešerše odborné literatury a dalších literárních zdrojů. Student by měl při jejich zpracování prokázat, že se bez problému zorientuje v daném tématu a zvládne si poradit s prací podobného rázu. Seminárky totiž často slouží i jako příprava na pozdější bakalářskou nebo diplomovou práci.

Většinou se jedná o práce zhruba do 10 stran. Kromě samotného textu je důležitá také struktura a formátování. Seminární práci by měl vždy uvádět také titulní list se jménem autora, s názvem práce, ročníkem, označením oboru a předmětu. Nesmí chybět ani obsah, úvod, závěr a seznam použité literatury. Součástí některých prací může být i praktická část. Na závěr často následuje prezentace před spolužáky. Zkrátka se jedná o takovou malou bakalářku nebo diplomku.

Semestrální práce

Dalším typem písemných prací na vysoké škole jsou semestrální práce. Semestrálky jsou výsledkem práce studenta v průběhu jednoho semestru a jsou podmínkou úspěšného ukončení daného předmětu. Na středních školách se používá spíše označení pololetní práce.

Od seminární práce se ta semestrální v podstatě neliší. Nicméně na semestrální práci má student většinou více času, což může ovlivnit požadovaný počet stran. Jedním z rozdílů mezi seminárkou a semestrálkou je tedy rozsah, který často bývá 10–15 stran. Stejně jako seminárky mají i semestrální práce kromě teoretické části také praktickou část. Formátování je přitom velmi obdobné. Důležitou součástí jsou opět citace a odkazy na odbornou literaturu.

Slohové práce

Se slohovými pracemi se můžete setkat především na základní nebo střední škole v rámci předmětu český jazyk.

Při psaní slohovky je důležité se soustředit především na téma a slohový útvar. Častým problémem studentů totiž je, že při psaní odbočí z tématu, což nemá dobrý vliv na výsledné hodnocení.

Ze slohových útvarů můžete dostat za úkol zpracovat třeba vypravování, úvahu, esej nebo charakteristiku, přičemž každý útvar má jinou strukturu, kterou je potřeba znát a dodržet. Stejně tak každá slohová práce musí obsahovat úvod a závěr. Její rozsah je však variabilní a odvíjí se vždy od konkrétního zadání a slohového útvaru.

Referáty

Referáty jsou na střední škole velmi oblíbené, a to u učitelů i žáků. Učitelé je rádi zadávají, žáci si díky nim mohou velmi snadno vylepšit známku.

Jedná se o stručný výtah vědeckého článku nebo zpracování krátkého textu o nějaké zajímavosti. Rozsah tohoto druhu písemné práce je většinou v rozmezí 12 stran.

Při psaní referátu je důležitá především struktura. Každý referát by měl v první řadě obsahovat úvod, samotný text práce a závěr. Důležitou součástí referátů jsou také obrázky, grafy a seznam použité literatury.

Ať je to seminárka, semestrálka, referát, případně slohovka, určitě si se zadáním poradíte na jedničku. A kdyby ne, vždycky se můžete obrátit na nás. Rádi vám pomůžeme s přípravou podkladů.

Sdílet

Podobné články

22. 04. 2019

Nepodceňte formátování práce – vyplatí se to!

Co se vám vybaví jako první, když se řekne formátování práce? Pokud je to například nastavení řádkování nebo velikosti písma, můžete se pochválit. Nenapadlo-li vás v souvislosti s tímto slovním spojení ale vůbec nic, nemějte obavy. My se nyní na formátování práce zaměříme – a potom už bude mít každý jasno v tom, o co se jedná a k čemu je to dobré.

21. 05. 2015

Jak si představit výzkum a jeho teoretické vymezení?

„Empirický“ výzkum je jeden z výzkumů, který představuje logický, oganizovaný a systematický proces, který využívá empirická data. Zpravidla je založen na zkušenostech nebo pozorování sledovaného jevu. Cílem výzkumu je získat data, respektive sledované informace o světe a některých jeho vlastnostech. Dílčími cíli výzkumu mohou být explorace – průzkumy (tedy hrubé chápání sledovaného jevu), deskripce – popisy (přesné měření a popisy vlastností sledovaných jevů, resp. jak? Kolik? co?) a v neposlední řadě explanace – vysvětlení (poznání a popis vnitřních vztahů mezi vlastnostmi sledovaného jevu, tj. Proč?). Například v sociálních vědách se můžeme setkat s konceptuálně-filosofickým výzkumem, historickým výzkumem.

Novinky do vašeho e-mailu

Získejte informace, jak si zjednodušit studium a bonusy zdarma

Odesláním formuáře souhlasíte se Zásadami ochrany osobních údajů

Copyright © seminarkyza1.cz 2024

Převodem logo Mastercard logo Gopay logo Visa logo