Jak již bylo řečeno v předešlé kapitole, každý výzkum je nutné začít určením výzkumného problému. Autor definuje, co je předmětem jeho zkoumání. Od tohoto určení problému se odehrává další postup odborné práce (platí pro diplomové i bakalářské práce).
„Vědecký výzkum je systematické, kontrolované, empirické a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy“.
Velmi často se pisatel setkává s pojmy validita (tak aby měřil to, co měřit má), realibilita (pokud se objekt nezmění, opakované měření vykazuje stejné výsledky), reprezentativnost a objektivizace. Zásady odborných prací jsou především tedy dány jejich užitečností a použitelností v budoucí praxi.
Zásady pro správné zpracování teoretické části práce
Odbornou práci autor začíná vymezením řešené problematiky a dále studuje dostupné zdroje, z kterých analyzuje a předkládá teoretická východiska. V této fázi odborného zkoumání studuje relevantní odbornou literaturu a dostupné odborné prameny (publikace, dokumenty, články etc.) a seznamuje se současným pohledem ostatních odborníků, může čerpat informace i z praktického prostředí (podniky, komunity, regiony etc.). Do studia a čerpání znalostí oboru patří i odborné konzultace (nejen s pedagogy, ale i odborníky v praxi) a rozhovory s příslušnými institucemi, ve kterých se bude výzkum odehrávat.
Výběr správné publikace
Z odborného pohledu je nepřijatelné, aby student při hledání teoretických východisek pro řešení sledovaného jevu či tématu, vycházel jen z jedné základní publikace nebo ještě v horším případě ze svých vlastních zkušeností. Velmi negativně se také hodnotí, pokud autor práci v průběhu jejího zpracování vůbec nekonzultoval s vedoucím.
Pro nalezení teoretických východisek sledované problematiky je žádoucí, aby autor rozuměl odborným tvrzením a měl odbornou literaturu dobře „zvládnutou“. Současnost vyžaduje mnohdy vyhledávání informací na internetu v cizojazyčných textech.
Základní přípravou teoretických východisek autora ochrání před řešením již vyřešeného nebo před opakováním stejných chyb, které už udělali výzkumníci před námi. O tomto se většinou dozvíme až v závěrech odborných prací. Analýza odborné literatury vyžaduje také porozumění a určení odborné terminologie, respektive pojmů, které se budou v práci používat. Pojmy je nutné definovat, aby byly pochopitelné. Dále pak při stanoveníhlavní otázky a problému je nutné pamatovat na konkrétnost, jednoznačnost a empirickou ověřitelnost.
Volba vhodné výzkumné metody
Už v teoretické části práce autor zvažuje, jakou výzkumnou či jaké výzkumné metody bude při zpracování analytické části odborné práce (nejčastěji bakalářská práce a diplomka) používat. Musí se také rozhodnout, jakým metodickým nástrojem dospěje k požadovaným výsledkům. Výběr výzkumných metod a technik, ale i způsob jejich zpracování, je závislý na zadaném tématu a stanoveném problému, který autor řeší. Výzkumné metody a techniky jsou voleny tak, aby naplňovaly stanovené cíle práce. Rozhodně nedoporučujeme, aby autor tvořil vlastní metodické nástroje, které ještě nejsou ověřené. Pokud už se rozhodne tvořit vlastní výzkumný nástroj, bude muset provádět tzv. předtestování (předvýzkum) pro ověření jeho výpovědní hodnoty.
