11. 06. 2015
Na začátku psaní úvodu je dobré si uvědomit, jakým vědeckým problémem se bude „pisatel/čtenář“ zabývat. Vědecký problém představuje typ vědecké otázky, na kterou ve studovaném oboru nenacházíme přiměřenou odpověď. V daném oboru na ní mají pouze částečné poznatky, nebo nenašli ještě odpověď v komplexním rozsahu či v souladu s využitím v praxi. Je nutné tedy, aby se „pisatel/student“ zaměřil na mnohem detailnější vysvětlení problematiky a rozvíjel teoretické znalosti i praktické dovednosti v dané oborové oblasti, které obohatí i ostatní ve vědeckém oboru. Ovšem tato okolnost neznamená neznalost problematiky, ovšem požaduje po nás přesáhnout obzor vlastních znalostí o dané problematice a dosáhnout poznání za hranicí.
04. 06. 2015
Příprava psaní vědecké práce začíná už v době přípravy, kdy můžeme doporučit začínat krátkými písemnými poznámkami, které se v budoucnosti sice většinou nestanou součástí odborného textu, ale autor se postupně „trénuje“ a „piluje“ styl, respektive zlepšuje formu budoucího písemného projevu. Je nutné, aby student ovládal zásady slohových prací a gramatiku českého jazyka, správná interpunkční znaménka a v neposlední řadě volil vhodné použití slov.
28. 05. 2015
Již jsme se zmínili, že se každá terminologie se od oboru liší, ale je nutné si uvědomit, že než „pisatel“ zasedne a napíše prní stránku strukturovaného textu, je bezpodmínečné, aby se dobře připravil a rozmyslel se, co ve skutečnosti bude zkoumat, resp. čím se bude zabývat.
21. 05. 2015
„Empirický“ výzkum je jeden z výzkumů, který představuje logický, oganizovaný a systematický proces, který využívá empirická data. Zpravidla je založen na zkušenostech nebo pozorování sledovaného jevu. Cílem výzkumu je získat data, respektive sledované informace o světe a některých jeho vlastnostech. Dílčími cíli výzkumu mohou být explorace – průzkumy (tedy hrubé chápání sledovaného jevu), deskripce – popisy (přesné měření a popisy vlastností sledovaných jevů, resp. jak? Kolik? co?) a v neposlední řadě explanace – vysvětlení (poznání a popis vnitřních vztahů mezi vlastnostmi sledovaného jevu, tj. Proč?). Například v sociálních vědách se můžeme setkat s konceptuálně-filosofickým výzkumem, historickým výzkumem.