Studium vysoké školy není žádná procházka růžovým sadem. Přesto jej lze zdárně dokončit i v případě, že jste už nějaký ten rok plně ponořeni do pracovního procesu. Ať už jde o iniciativu zaměstnavatele nebo s myšlenkou na vysokoškolský titul koketujete vy sami, před odesláním přihlášky důkladně zvažte formu studia.
Ne každý obor je možné studovat kombinovaně. V takovém případě není od věci vyzkoušet studium prezenční. Každá z forem má svá pro a proti – a v konečném důsledku záleží především na vašem vytrvání.
Z podstaty termínu si prezenční studium od studentů žádá jejich přítomnost při výuce. Jenže každý, kdo o posluchárnu někdy (byť jen z doslechu) zavadil, ví, že to ve skutečnosti docela neplatí.
Garanti oborů prezenčního studia vychází z předpokladu, že primárním zájmem studenta je obor samotný. Zároveň se předpokládá, že této situaci je přizpůsobeno i posluchačovo zázemí – finanční podporou rodiny počínaje, zajištěním studijních podmínek konče.
Přesto se do prezenční formy studia pouští čím dál více pracujících. Důvody jsou různé, tím nejčastějším je ale neexistující varianta totožného oboru v kombinované formě. U většiny přednášek se na přítomnosti studentů netrvá, povinná cvičení je často možné absolvovat ve večerních hodinách.
Jak prezenční studium zvládnout?
Základem úspěšného dokončení prezenčního studia je silná vůle dotahovat věci do konce a propracovaný time management. Množství podkladů lze získat skrze sociální sítě i na různých internetových stránkách; samotné univerzity jdou s dobou a posluchačům poskytují studijní materiálů elektronickou cestou. Častá je např. platforma Moodle.
Někteří zaměstnavatelé úsilí svých podřízených vycházejí vstříc. Nenajde-li se vhodný termín, nebývá problém zaměstnance na povinná cvičení uvolnit.
Pokud navíc pracující student nedosáhl věku 26 let, přechází povinnost úhrad za sociální a zdravotní pojištění ze zaměstnavatele na stát. Jde o pádný argument např. při jednání o studijním volnu během zkouškového období.
Po kombinované formě studia (někdy nesprávně označované jako „dálková“) sahají pracující nejčastěji. Volí jej především ti, pro které odchod ze zaměstnání během pracovní doby nepřipadá v úvahu. Univerzity a vysoké školy zavádějí kombinované studium už i u méně frekventovaných oborů.
Přednášky kombinované formy studia zpravidla probíhají v intenzivních víkendových blocích jednou až dvakrát do měsíce. Úspěch u zkoušek ale závisí na důsledném samostudiu. Většina materiálů je sdílena elektronicky, stejnou cestou často probíhají i konzultace s vyučujícími.
Připravte se na výdaje
Nevýhodou dálkového studia je jeho finanční náročnost. U státních univerzit začínají ceny na několika tisícovkách, až na statisíce se připravte u soukromých subjektů. A to za jediný semestr.
Posluchači kombinovaných programů nemají status studenta a neplatí pro ně slevy na dopravu nebo kulturní akce. Přesto za ně až do 26 let stát platí zdravotní i sociální pojištění.
Často si klademe otázku, jaký je rozdíl mezí abstraktem a anotací. Text níže vysvětlí základní rozdíly.
Více
Přestože jsou středoškoláci zvyklí na každotýdenní nával testů, který je běžnou součástí studia na střední škole, maturita je pro většinu z nich první velkou zkouškou. Pokud máte maturitu právě v patách, zhluboka se nadechněte a přečtete si několik rad, jak se s ní vypořádat.
Více
Zpracování, odevzdání a úspěšná obhajoba bakalářské práce před oborovou komisí jsou základní podmínky k získání bakalářského titulu. Sepsání bakalářské práce adekvátní kvality proto vyžaduje nejen odborné znalosti, ale i nemalé úsilí, čas a nejlépe zkušenosti se psaním závěrečných prací ...
Více
