Ryby a mořské řasy mají přinejmenším jedno společné, a to obsah omega-3 mastných kyselin, které hrají významnou roli v lidském metabolismu, přestože si je sami nedokážeme vyrobit a musíme je doplňovat prostřednictvím stravy.
V případě některých onemocnění je jejich pozitivní účinek dodnes nejasný, navzdory tomu se však obecně považují za látky prospěšné pro správnou funkci mozku i srdce.
Molekuly mastných kyseliny mají dva konce. Na jedné straně je přitom konec karboxylové kyseliny (-COOH, tzv. začátek řetězce) a na druhé se zase nachází metylový konec (-CH3, tzv. konec řetězce neboli omega). Číslo 3 v názvu této molekuly potom označuje umístění první dvojné vazby od konce molekuly.
Pro zdraví člověka jsou významné především 3 omega-3 nenasycené mastné kyseliny – kyselina linolenová (ALA), kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina dokosahexaenová (DHA). Kyselina linolenová se přitom nachází v rostlinných olejích, jejichž zdrojem mohou být třeba ořechy, semínka nebo mořské řasy. EPA a DHA byste naopak hledali v živočišných produktech, například v rybách nebo rybím oleji.
Omega-3 mastné kyseliny hrají důležitou roli především v souvislosti s normální funkcí lidského metabolismu. Jsou důležité pro správnou činnost kardiovaskulárního a nervového systému. Dlouhodobá konzumace omega-3 mastných kyselin tak snižuje například pravděpodobnost náhlého srdečního selhání nebo infarktu myokardu u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním. Omega-3 mastné kyseliny jsou také významné pro imunitní systém, a mají dokonce protizánětlivé účinky. Dále zlepšují paměť a funkci myšlení. Pozitivních účinků na lidské tělo mají však mnohem víc.
Míra konzumace omega-3 mastných kyselin je v současné době alarmující především v západním světě, kde v běžné stravě převažují omega-6 mastné kyseliny. Množství omega-3 a omega-6 ve stravě by přitom mělo být vyvážené. Obecně se doporučuje každý týden zařadit do svého jídelníčku rybí maso.
Ale přiznejme si, většina z nás vidí rybu na talíři jednou za měsíc a někteří ani to ne. V takovém případě může být alternativním řešením některý z doplňků stravy. Příznivých účinků této látky na lidské tělo je totiž opravdu spousta a není dobré její pravidelný příjem prostřednictvím stravy nebo jejích doplňků podcenit.
Ginkgo biloba – strom známý také jako jinan dvoulaločný – má nepochybně své místo v tradiční čínské medicíně, kde se využívá již po staletí. Jaké jsou ale jeho účinky na lidský organismus?
Více
Vitamínů B je hned několik; přesněji řečeno osm. Souhrnně se někdy označují jako B-komplex a jejich význam je pro lidské tělo obrovský, účastní se totiž především řady metabolických procesů. Nicméně lidský organismus si nedokáže vitamíny B vytvářet sám, proto je musí přijímat prostřednictvím stravy. Vyšší spotřebu vitamínů z řady B mohou mít například ženy užívající hormonální antikoncepci nebo lidé trpící mentální anorexií. Svou roli hraje také časté užívání alkoholu a problémy s trávicím traktem, kdy může být správné vstřebávání tohoto vitamínu ohroženo. Na dostatečný přísun vitamínu B by si měli dát pozor také lidé s vegetariánskou nebo veganskou stravou – a případně by měli zvážit i některý z doplňků stravy.
Více
Jinan dvoulaločný je zázračný strom, který představuje jakousi pomyslnou hranici mezi jehličnany a listnáči. Kořeny tohoto prastarého stromu – známého také jako Ginkgo biloba – sahají až do Číny, kde se jinan dvoulaločný stal důležitou součástí tradiční čínské medicíny. Přispívá k prokrvení celého těla a má tak pozitivní vliv na činnost mozku včetně kognitivních funkcí. Mimo jiné pomáhá i při potížích se studenými končetinami.
Více
