[Blog]

Struktura vědeckých prací

Struktura vědecké práce tedy podléhá závazným rámcovým osnovám konkrétních institucí, které jsou upravovány jejich interními směrnicemi. Student je povinnen tyto pokyny dodržovat, a naplnit tak vědeckou práci vlastním textem. Práce je zpravidla tvořena jednotlivými kapitolami, které může student rozšiřovat o další podkapitoly nižších úrovní. Doporučuje se používat nejvíce třiúrovně.

Platí pro bakalářskou, diplomovou i disertační práci. 

Hodily by se Vám vzory pro Vaši práci?

Vyplňte nám, na jaký typ práce by se Vám hodil vzor (5-15 sekund) a zjistěte, jestli pro Vás máme něco, co Vám ušetří čas.

Sdílet

Podobné články

25. 06. 2015

Metodika- jak se píše metodika, druhy a možnosti použití empirických metod

Již jsme se zmínili, že při hledání vhodných metod je rozhodující vycházet z formulovaného problému a hlavní otázky, což obsahuje i představy o tom, jak bude tedy problém metodologicky řešen, a z jakých teoretických východisek bude empirický výzkum vycházet. Toto tvrzení v sobě zahrnuje i cíl výzkumu, na kterém bude záviset i výsledek odborné práce. Výzkumné problémy můžeme tedy sledovat i výzkumnými otázkami, které umožní „pisateli/studentovi“ sledovat základní vztahy výzkumu.

12. 02. 2016

Abstrakt bakalářské práce

Pod pojmem abstrakt v bakalářské práci si můžeme představit krátkou a zároveň výstižnou charakteristiku obsahu celé práce, jenž vypracovává sám autor. Jedná se o krátké shrnutí obsahu, které zahrnuje způsob řešení, použité metody a výsledky šetření.

21. 05. 2015

Jak si představit výzkum a jeho teoretické vymezení?

„Empirický“ výzkum je jeden z výzkumů, který představuje logický, oganizovaný a systematický proces, který využívá empirická data. Zpravidla je založen na zkušenostech nebo pozorování sledovaného jevu. Cílem výzkumu je získat data, respektive sledované informace o světe a některých jeho vlastnostech. Dílčími cíli výzkumu mohou být explorace – průzkumy (tedy hrubé chápání sledovaného jevu), deskripce – popisy (přesné měření a popisy vlastností sledovaných jevů, resp. jak? Kolik? co?) a v neposlední řadě explanace – vysvětlení (poznání a popis vnitřních vztahů mezi vlastnostmi sledovaného jevu, tj. Proč?). Například v sociálních vědách se můžeme setkat s konceptuálně-filosofickým výzkumem, historickým výzkumem.

Novinky do vašeho e-mailu

Získejte informace, jak si zjednodušit studium a bonusy zdarma

Copyright © seminarkyza1.cz 2026

Převodem logo Mastercard logo Gopay logo Visa logo