Vitamíny s označením B možná znáte také jako B-komplex, což je souhrnný název pro celkem 8 vitamínů patřících do této skupiny. Ačkoli se jedná o chemicky odlišné látky, vzájemně se doplňují ve svém působení a jsou klíčovou součástí buněčného metabolismu. Přitom hrají roli kofaktorů, které jsou nezbytné pro funkci určitých enzymů, nebo jejich prekurzorů, ze kterých následně kofaktory vznikají.
Všechny vitamíny ze skupiny B jsou rozpustné ve vodě a přebytečné množství tak odchází z těla ven močí. Na jednu stranu je to výhodné, jelikož v podstatě nehrozí předávkování, na druhou stranu je nejsme schopni v těle ukládat ani vyrábět, a proto je musíme neustále přijímat prostřednictvím stravy.
Thiamin se podílí na uvolňování energie z karbohydrátů, tedy sacharidů. Pozitivně působí na nervový systém, srdce a svaly. Vyskytuje se například v kvasnicích, obilovinách nebo ořeších.
Riboflavin nebo také vitamín G je důležitý pro uvolňování energie z proteinů, tuků a bílkovin. Jeho zdrojem mohou být opět kvasnice nebo také mléko, vejce, játra a další potraviny.
Niacin je známý i jako vitamín PP. Vyskytuje se ve 2 strukturních formách. První z nich je kyselina nikotinová, která přispívá ke snížení hladiny cholesterolu v krvi. Druhou strukturní formou je nikotinamid, který je důležitý pro správnou činnost nervového systému, srdce a svalů. Vitamín B3 se také významně podílí na energetickém metabolismu buněk. Zajímavé je, že lidské tělo je schopné tento vitamín vytvářet, ale pouze v omezeném množství. Jeho zdrojem jsou potom například kvasnice, mléko, vejce, játra, fazole nebo listová zelenina.
O kyselině pantothenové jste určitě už slyšeli – respektive o panthenolu, jejím provitamínu. Často se totiž přidává do kosmetických výrobků a opalovacích krému, protože má příznivý vliv na pokožku, vlasy i nehty.
Aktivní forma vitamínu B5 se nazývá koenzym A, což je také poměrně známý termín. Podílí se na metabolismu sacharidů a lipidů nebo na syntéze aminokyselin, mastných kyselin, neurotransmiterů a dalších – pro tělo důležitých – látek. Najdete ho v luštěninách, játrech, listové zelenině nebo třeba arašídech.
Vitamín B6 se vyskytuje ve 3 formách – pyridoxin, pyridoxal a pyridoxamin. Je důležitou součástí metabolismu aminokyselin a podílí se také na tvorbě neurotransmiterů. Příznivě působí na nervovou soustavu a pomáhá s bojem proti únavě. Jeho zdrojem jsou například vejce, mléko, brambory, listová zelenina, ořechy nebo banány.
Biotin nebo také koenzym R či vitamín H se účastní metabolismu lipidů a bílkovin. Pomáhá při únavě a je důležitý pro zdravý vzhled kůže a vlasů. Opět jej najdete v kvasnicích, vejcích, játrech nebo ořeších.
Kyselina listová je klíčový vitamín pro syntézu nukleových kyselin, tedy DNA i RNA, a pro krvetvorbu. Také má význam pro zdravý vývoj plodu, jelikož snižuje riziko vad nervového a srdečního systému. Vyskytuje se ve spoustě potravin – třeba v listové zelenině, luštěninách, játrech nebo kvasnicích.
Kobalamin je z hlediska struktury poměrně složitá látka, které má vliv na správnou funkci nervového systému. Zlepšuje paměť a soustředění. Účastní se také krvetvorby nebo syntézy DNA. Je přítomný například v mléce nebo vejcích.
Je zřejmé, že vitamíny skupiny B jsou pro lidské tělo opravdu důležité. Skvělou zprávou ale je, že se vyskytují v běžně dostupných a konzumovaných potravinách. Jejich množství je ale přesto vhodné průběžně doplňovat prostřednictvím výživových doplňků.
Ženšen, také známý jako všehoj, je přímo kouzelná rostlina s blahodárnými účinky na lidské tělo, která má již po staletí své místo v tradiční čínské i ruské medicíně.
Více
Schizandru můžete znát také pod názvem klanopraška. A rozhodně nejde o rostlinku, která by pro naše podnebí byla tabu. Snadno si ji totiž vypěstujete i na své zahradě či terase, zkrátka všude tam, kde to může krásně ozdobit pnoucí rostlina.
Více
Také bahenní rostliny, které rostou v tropických mokřadech, mohou mít léčivou moc. Skvělým příkladem je Bacopa monnieri, poměrně nenáročná víceletá bylina, která našla své místo dokonce v ájurvédské medicíně, kde se jí říká brahmi.
Více
