Vitamíny s označením B možná znáte také jako B-komplex, což je souhrnný název pro celkem 8 vitamínů patřících do této skupiny. Ačkoli se jedná o chemicky odlišné látky, vzájemně se doplňují ve svém působení a jsou klíčovou součástí buněčného metabolismu. Přitom hrají roli kofaktorů, které jsou nezbytné pro funkci určitých enzymů, nebo jejich prekurzorů, ze kterých následně kofaktory vznikají.
Všechny vitamíny ze skupiny B jsou rozpustné ve vodě a přebytečné množství tak odchází z těla ven močí. Na jednu stranu je to výhodné, jelikož v podstatě nehrozí předávkování, na druhou stranu je nejsme schopni v těle ukládat ani vyrábět, a proto je musíme neustále přijímat prostřednictvím stravy.
Thiamin se podílí na uvolňování energie z karbohydrátů, tedy sacharidů. Pozitivně působí na nervový systém, srdce a svaly. Vyskytuje se například v kvasnicích, obilovinách nebo ořeších.
Riboflavin nebo také vitamín G je důležitý pro uvolňování energie z proteinů, tuků a bílkovin. Jeho zdrojem mohou být opět kvasnice nebo také mléko, vejce, játra a další potraviny.
Niacin je známý i jako vitamín PP. Vyskytuje se ve 2 strukturních formách. První z nich je kyselina nikotinová, která přispívá ke snížení hladiny cholesterolu v krvi. Druhou strukturní formou je nikotinamid, který je důležitý pro správnou činnost nervového systému, srdce a svalů. Vitamín B3 se také významně podílí na energetickém metabolismu buněk. Zajímavé je, že lidské tělo je schopné tento vitamín vytvářet, ale pouze v omezeném množství. Jeho zdrojem jsou potom například kvasnice, mléko, vejce, játra, fazole nebo listová zelenina.
O kyselině pantothenové jste určitě už slyšeli – respektive o panthenolu, jejím provitamínu. Často se totiž přidává do kosmetických výrobků a opalovacích krému, protože má příznivý vliv na pokožku, vlasy i nehty.
Aktivní forma vitamínu B5 se nazývá koenzym A, což je také poměrně známý termín. Podílí se na metabolismu sacharidů a lipidů nebo na syntéze aminokyselin, mastných kyselin, neurotransmiterů a dalších – pro tělo důležitých – látek. Najdete ho v luštěninách, játrech, listové zelenině nebo třeba arašídech.
Vitamín B6 se vyskytuje ve 3 formách – pyridoxin, pyridoxal a pyridoxamin. Je důležitou součástí metabolismu aminokyselin a podílí se také na tvorbě neurotransmiterů. Příznivě působí na nervovou soustavu a pomáhá s bojem proti únavě. Jeho zdrojem jsou například vejce, mléko, brambory, listová zelenina, ořechy nebo banány.
Biotin nebo také koenzym R či vitamín H se účastní metabolismu lipidů a bílkovin. Pomáhá při únavě a je důležitý pro zdravý vzhled kůže a vlasů. Opět jej najdete v kvasnicích, vejcích, játrech nebo ořeších.
Kyselina listová je klíčový vitamín pro syntézu nukleových kyselin, tedy DNA i RNA, a pro krvetvorbu. Také má význam pro zdravý vývoj plodu, jelikož snižuje riziko vad nervového a srdečního systému. Vyskytuje se ve spoustě potravin – třeba v listové zelenině, luštěninách, játrech nebo kvasnicích.
Kobalamin je z hlediska struktury poměrně složitá látka, které má vliv na správnou funkci nervového systému. Zlepšuje paměť a soustředění. Účastní se také krvetvorby nebo syntézy DNA. Je přítomný například v mléce nebo vejcích.
Je zřejmé, že vitamíny skupiny B jsou pro lidské tělo opravdu důležité. Skvělou zprávou ale je, že se vyskytují v běžně dostupných a konzumovaných potravinách. Jejich množství je ale přesto vhodné průběžně doplňovat prostřednictvím výživových doplňků.
Schizandru můžete znát také pod názvem klanopraška. A rozhodně nejde o rostlinku, která by pro naše podnebí byla tabu. Snadno si ji totiž vypěstujete i na své zahradě či terase, zkrátka všude tam, kde to může krásně ozdobit pnoucí rostlina.
Více
Léčivé byliny jsou všude kolem nás. Stačí se v nich jen trochu vyznat, vyrazit na procházku a nasbírat si některé z nich na povzbuzení, pro případ nemoci nebo jen tak pro radost. Jaký způsobem je ale zpracovat, aby vám vydržely co nejdéle?
Více
Hořčík je důležitou součástí naší stravy. Účastní se stovek metabolických procesů v lidském těle. Podporuje například energetický metabolismus a přispívá ke správné funkci nervové i svalové soustavy. Přitom se jedná o vysoce reaktivní chemický prvek, který se samostatně prakticky nevyskytuje. Ve volné přírodě se tak nachází téměř vždy ve formě sloučenin. Jednou z nich je hydrogenuhličitan hořečnatý neboli Mg(HCO3)2, který společně s hydrogenuhličitanem vápenatým způsobuje tvrdost vody. Na druhou stranu má však dokonce příznivý vliv na lidský organismus. Jak je to možné?
Více
